Havlová odsoudila fakt, že na den přesně šedesát osm let poté, co komunisté Horákovou popravili, byla poprvé od sametové revoluce jmenována vláda s komunistickou podporou. „Ústy mého muže, který proti KSČ, stejně jako Milada Horáková, celý život bojoval, bych řekla, že to jsou paradoxy,“ dodala.

Pietního aktu na Pětikostelním náměstí se zúčastnil také starosta městské části Prahy 1 Oldřich Lomecký, za jehož podpory tam také před třemi lety vznikl památník věnovaný Horákové. „Myslím si, že její odkaz je potřeba ctít neustále, speciálně v dnešní, takové mírně divoké době,“ řekl Novinkám Lomecký.

Pietní akt k uctění památky Milady Horákové

Památník Milady Horákové byl na Pětikostelním náměstí představen v roce 2015.

FOTO: Novinky

Podle něj by vznik nové vlády s podporou komunistů neměl upozadit poselství, jež Horáková představuje. „Symbol Milady Horákové bude přetrvávat další desetiletí, doufám i staletí, a datum, kdy se sestavovala vláda, je marginální záležitost, na kterou za čtrnáct dní zapomeneme,“ dodal.

Pietní akt k uctění památky Milady Horákové

Pietního aktu se zúčastnili bývalá první dáma Dagmar Havlová či starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (vlevo).

FOTO: Novinky

Právnička Milada Horáková se po komunistickém převratu v roce 1948 nadále snažila bojovat za demokratické ideály. V rámci uměle vykonstruovaného procesu proti politickým odpůrcům byla komunisty zatčena v září roku 1949, v květnu následujícího roku začal soudní proces, během něhož byla označena za jednoho z hlavních iniciátorů spiknutí proti komunistickému režimu.

Popravena byla dvacátého sedmého června na dvoře pankrácké věznice. Za její milost se tehdy přimlouvaly i zahraniční osobnosti, např. Winston Churchill či Albert Einstein. Sama Horáková, která byla věrná svým ideálům, odmítla podat žádost o milost.