Hlavní obsah

Před 68 lety byla popravena Milada Horáková. Lidé si v Praze připomněli její odkaz

– Praha
Novinky, Kristýna Léblová, jdu

V Praze ve středu proběhla u památníku Milady Horákové připomínka jejího odkazu. Pietního aktu se i s projevem účastnila bývalá první dáma Dagmar Havlová. Horákovou na den přesně před 68 lety v rámci politických procesů nechali popravit komunisté. V tento den navíc byla poprvé od revoluce jmenována vláda, která se opírá o podporu komunistů. Havlová to ve svém projevu označila za paradox.

Pietní akt k uctění památky Milady HorákovéVideo: Novinky

 
Článek

Havlová odsoudila fakt, že na den přesně šedesát osm let poté, co komunisté Horákovou popravili, byla poprvé od sametové revoluce jmenována vláda s komunistickou podporou. „Ústy mého muže, který proti KSČ, stejně jako Milada Horáková, celý život bojoval, bych řekla, že to jsou paradoxy,“ dodala.

Pietního aktu na Pětikostelním náměstí se zúčastnil také starosta městské části Prahy 1 Oldřich Lomecký, za jehož podpory tam také před třemi lety vznikl památník věnovaný Horákové. „Myslím si, že její odkaz je potřeba ctít neustále, speciálně v dnešní, takové mírně divoké době,“ řekl Novinkám Lomecký.

Foto: Novinky

Pietní akt k uctění památky Milady Horákové

Podle něj by vznik nové vlády s podporou komunistů neměl upozadit poselství, jež Horáková představuje. „Symbol Milady Horákové bude přetrvávat další desetiletí, doufám i staletí, a datum, kdy se sestavovala vláda, je marginální záležitost, na kterou za čtrnáct dní zapomeneme,“ dodal.

Foto: Novinky

Pietní akt k uctění památky Milady Horákové

Právnička Milada Horáková se po komunistickém převratu v roce 1948 nadále snažila bojovat za demokratické ideály. V rámci uměle vykonstruovaného procesu proti politickým odpůrcům byla komunisty zatčena v září roku 1949, v květnu následujícího roku začal soudní proces, během něhož byla označena za jednoho z hlavních iniciátorů spiknutí proti komunistickému režimu.

Popravena byla dvacátého sedmého června na dvoře pankrácké věznice. Za její milost se tehdy přimlouvaly i zahraniční osobnosti, např. Winston Churchill či Albert Einstein. Sama Horáková, která byla věrná svým ideálům, odmítla podat žádost o milost.

Výběr článků

Načítám