Částí Plzeňského kraje se silné bouře přehnaly v několika vlnách, řekl Jan Sulan z plzeňské pobočky ČHMÚ. Lokálně se to projevilo například ve Folmavě na hranicích s Bavorskem. Přímé informace z místa meteorologové nemají, protože nemají v místě vlastní stanici. Podle fotografií a videozáznamů, které se následně objevily na sociálních sítích, ale potvrzují, že se tam objevila supercela.

Je to prostorově omezený komplex bouřek, jehož část rotuje kolem své vertikální osy a produkuje větší množství krup, které pak v menším omezeném prostoru spadnou. „Podobná situace byla i v Bavorsku, vytvořilo se to v závětří Alp a postupovalo přes Bavorsko k nám,” řekl Sulan.

Supercely coby původci tornád

Supercely bývají často doprovázeny i četnými blesky, přívalovými srážkami a právě krupobitím. Výskyt supercel souvisí se vznikem tornád, která se objevují například na americkém středozápadě.

Na snímku je supercela zachycená 11. června v podvečer u Horažďovic na Klatovsku v západních Čechách.

Na snímku je supercela zachycená 11. června v podvečer u Horažďovic na Klatovsku v západních Čechách.

FOTO: Robin Duspara/Lovcibourek.cz - z.s. CTRA, ČTK

Supercely jsou bouře, které nejsou nijak mimořádné co do rozměru. Předpona super- značí charakter bouře co do její intenzity a nebezpečnosti jejích projevů. Jde o bouři tvořenou jedinou dominantní konvektivní buňkou, jejíž značná část rotuje podle své vertikální osy.

Kroupy mohou mít průměr i 15 centimetrů

Bouře velmi často doprovází intenzivní krupobití. Rekordní průměry krup, které dokážou vytvořit, jsou až přes 15 centimetrů.

Supercely byly prvně popsány v 60. letech minulého století na základě radarových pozorování v jižní Anglii, kde jedna taková bouře způsobila silné krupobití. Další výzkum se následně soustředil hlavně na území USA, kde jsou supercely původci výskytu silných tornád.