Hlavní obsah

Bouře kolem snížení doplatku na bydlení

Právo, Naďa Adamičková, Marie Königová

Návrh zákona o pomoci v hmotné nouzi ještě ani nedorazil do Sněmovny a už tvrdě narazil. Ministerstvo práce a sociálních věcí v něm navrhovalo snížit tzv. doplatek na bydlení ze současných 80 procent odůvodněných nákladů na 50 procent, aby se tím podle jeho odborníků omezily neúměrné zisky obchod­níků s chudobou, tzv. šmejdů.

Foto: Radek Plavecký, Právo

Jedna z příbramských ubytoven, kde bydlí sociálně vyloučené rodiny.

Článek

Doplatek na bydlení vyplácí stát pronajímatelům zejména ubytoven, kteří si třeba ve vyloučených lokalitách z něj udělali výnosný byznys.

Proti takovému řešení se ale postavila řada resortů, včetně šéfa Legislativní rady vlády a ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) a také Svaz měst a obcí.

Nikoli proto, že by nechtěly omezit zmíněné obchodníky s chudobou, ale protože se obávají, že řada rodin zejména s malými dětmi může zůstat bez střechy nad hlavou.

Pelikán prosazuje, aby byl návrh zákona úplně stažen. Nic na tom nezměnil ani fakt, že navrhovatel – resort Jaroslavy Němcové (ANO) – částečně ustoupil a nejnižší sazbu změnil z 50 na 60 procent.

Nelibost nad nápadem vyjádřili i poslanci KDU-ČSL, pirátů, TOP 09 a STAN. Ti kvůli tomu požádali o svolání mimořádné schůze Sněmovny, která se sejde ve čtvrtek.

„Nelze předpokládat, že návrh povede ke změně přístupu ubytovatelů tak, že sníží výši úhrady. Lze naopak odůvodněně předpokládat, že řada osob bude vystavena riziku ztráty i této substandardní formy bydlení a jejich situaci nebude umět vyřešit ani obec ani sociální pracovníci,“ uvedl Pelikán v rámci meziresortního připomínkového řízení.

Od šmejdů k lichvářům

Podle něj pro řadu lidí neexistuje alternativa v podobě sociálního bydlení. Odvolal se na zkušenosti sociálních pracovníků, které jednoznačně prokazují, že právě rodiny s více dětmi si ho nejsou schopny zajistit. Týká se to především romských rodin. Podle něj lidem pobírajícím dávky ztěžuje situaci i to, že část příspěvku na živobytí je vyplácena v poukázkách.

Obavy vyjádřili i odborníci z ministerstva vnitra, podle nichž hrozí, že postižení se budou snažit opatřit prostředky jinde. Nejen na úkor jiných potřeb, ale třeba i trestnou činností nebo využitím služeb lichvářů. V krajním případě se prý mohou ocitnout zcela bez domova.

Podle ministerstva práce je v Česku 1515 ubytoven a jejich kapacita činí 99 551 lůžek. Doplatek na bydlení jako dávka pomoci v hmotné nouzi je přitom vyplácen vedle tzv. příspěvku na bydlení, který patří do státní sociální podpory. Pro jednotlivce žijícího v ubytovně v obci do 10 tisíc obyvatel v jednom pokoji nyní může činit 3875 korun měsíčně, v Praze pak 6296 Kč.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám