Ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO) podpis kontraktu odkládala hlavně kvůli tomu, že neměla od Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) kladné vyjádření, že radarům udělí certifikát pro připojení do systému ­NATO.

Náčelník generálního štábu Aleš Opata ve středu poslancům branného výboru řekl, že se s kybernetickým úřadem již domluvili, že certifikace proběhne při vojskových zkouškách. „Po technické stránce je vše vyřešeno,“ řekl Opata.

Dodal, že pokud radary nebudou brzo pořízeny, tak to ohrozí obranu země. Sovětské radiolokátory P-37 a výškoměry PRV-17, které jsou ve službě od sedmdesátých let, už 15 let přesluhují. A podle náčelníka existuje nebezpečí, že vojáci nebudou schopni komplet už dále udržovat při životě a vzdušná obrana pak nebude mít přehled, co se děje ve vzdušném prostoru do tří tisíc metrů nad zemí. „Hrozí, že do dvou let tam bude tma,“ dodal generál.

Přitom vojáci nedostanou první radar dříve než za dva roky. „První radiolokátor MADR bude dodán 18 měsíců po podpisu smlouvy. Vojskové zkoušky se budou konat v předpokládané délce čtyř měsíců po dodání prvního radiolokátoru,“ sdělila obrana na písemnou interpelaci místopředsedy branného výboru Jana Lipavského (piráti), kterou má Právo k dispozici. Šlechto­vá si je naléhavosti pořízení radarů vědoma. Poté, co ji v pondělí premiér Andrej Babiš po mimořádném předsednictvu Bezpečnostní rady vlády vyzval, aby kontrakt urychleně uzavřela, uvedla: „Vzhledem k termínu dodání a stavu našich radarů je nutné rozhodnout s právní jistotou co nejdříve, obranyschopnost ČR je pro mě prioritou.“

Servis cenu zdvojnásobí

Ministerstvo smlouvu s Izraelem vyjednává již od konce roku 2016. Radary vyrábí izraelská státní firma Elta a jsou zapojeny i do ochrany izraelského vzdušného prostoru tzv. systému Iron Dome. České armádě by měla dodat osm kusů za 3,6 miliardy korun. Ministerstvo počítá, že stejnou cenu utratí i za údržbu během dvacetiletého životního cyklu.

Údržbu by měla zajišťovat pardubická firma Retia. „Maximální plánovaná systémová cena je 7,2 miliardy korun. Reálné ceny budou zveřejněny v souladu se zákonem po podpisu jednotlivých smluv,“ stojí v odpovědi poslanci Lipavskému.

Ten se obrany také zeptal, proč nevyjednalo s výrobcem radarů i dlouhodobou smlouvu na servis. Podle obrany se firma Elta zavázala radary udržovat v provozu po celou dobu životnosti, ale smlouvu na servis je údajně lepší vyjednat až po dodání radarů do provozu.

„Tento koncept naplňuje hledisko řádného hospodáře, jelikož smluvní podmínky budou vyjednávány se znalostí věci, kdy se minimalizuje riziko uzavření nevýhodného smluvního vztahu,“ uvedlo ministerstvo. A dodalo, že vzhledem k technické, funkční a provozní složitosti leteckých systémů vyjednávají servisní smlouvy pro vzdušné síly vždy až po dodání zboží.