Hlavní obsah

Knihovna zatrhla akci protiislámského spolku. Sklízí za to potlesk i kritiku

Právo, Michael Polák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Liberec

Zrušení přednášky protiislámského a protiuprchlického spolku Naštvané matky, která se měla v liberecké vědecké knihovně uskutečnit ve středu večer, rozpoutalo debaty o svobodě slova. Na ředitelku knihovny Blanku Konvalinkovou teď míří kritika i potlesk. Na sociální síti ji zkritizoval hradní mluvčí Jiří Ovčáček, zastání naopak našla u hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (SLK). Spolek chtěl na besedě propagovat knihu Petra Hampla Prolomení hradeb.

Foto: Michael Polák, Právo

Beseda protiislámského a protiuprchlického spolku Naštvané matky se v budově Krajské vědecké knihovny v Liberci neuskuteční.

Článek

Akci knihovna zrušila na poslední chvíli, dva dny před jejím konáním. „Je mi líto, ale vaši plánovanou akci o knize pana Hampla rušíme. Obsah knihy a názory, které jako Naštvané matky prezentujete na FB, se neslučují s názory zastávanými knihovnou. Omlouvám se, že je to takto na poslední chvíli, ale byla jsem delší dobu v zahraničí a neověřila jsem si řádně všechna fakta," napsala spolku Naštvané matky ředitelka Konvalinková. Pasáž dopisu zveřejnil spolek na Facebooku.

Knihovna podle Konvalinkové zareagovala na podněty od čtenářů, kteří se před konáním akce opakovaně dotazovali, zda knihovna opravdu poskytne prostor pro konání akce, která prezentuje xenofobní názory.

„Na základě těchto reakcí a na základě svého uvážení jsem besedu ihned po příjezdu ze zahraniční pracovní cesty zrušila. Nepřátelské názory nejsou v souladu s posláním knihovny,“ vysvětlila Konvalinková. „Knihovna by měla být politicky neutrální. Držíme se zásady, že zde mohou probíhat politické dialogy a diskuse více lidí, ne monology,“ dodala.

Od podporovatelů spolku teď na sociálních sítích schytává i nenávistné a velmi vulgární reakce. Knihovnu za rozhodnutí na svém twitterovém účtu zkritizoval i hradní mluvčí Jiří Ovčáček. „Co bude příště? Budou se vyřazovat knihy, které se 'neslučují s názory knihovny'?“ napsal Ovčáček.

Ukázka netolerance ve společnosti

Za ředitelku se naopak postavilo vedení Libereckého kraje, který je zřizovatelem knihovny. „Paní ředitelce vyjadřuji podporu. Vím, že její rozhodnutí nebylo vůbec jednoduché, protože ať by se rozhodla jakkoliv, tak by maily a příspěvky na sociálních sítích, které teď za rozhodnutí schytává, byly stejně nenávistné. Jsou ukázkou velké míry netolerance, obsažené teď ve společnosti,“ reagoval hejtman Půta.

„Knihovna stojí na pozemku synagogy, vypálené v roce 1938 nacisty. Měla by být proto hranice pro to, jaké akce v knihovně pořádat a jaké ne,“ dodal s tím, že by ho neurazilo, kdyby Petr Hampl přijel do knihovny diskutovat s někým, kdo má opačný názor, kdyby měla akce průběh diskuze lidí s různými názory.

Knihu Prolomení hradeb, jež měla být na besedě představena, označil Liberecký kraj v tiskové zprávě za knihu vzbuzující nenávist. „Je to kniha, která lidi burcuje proti jevům, které ještě ani nenastaly, a podporuje xenofobní nálady,“ stojí v tiskové zprávě. Beseda spolku Naštvané matky se v Liberci přesto uskuteční. Z knihovny se přesune o 300 metrů dál do sálu Hotelu Liberec.

Krajská vědecká knihovna v Liberci
Budova Krajské vědecké knihovny byla postavena v letech 1996–2000 jako takzvaná Stavba smíření. Protože stojí na místě původní židovské synagogy, kterou nacisté v roce 1938 vypálili, měla symbolizovat smíření mezi lidmi i smíření mezi Čechy a Němci na území někdejších Sudet. Jako symbol smíru stavbu podpořili i tehdejší prezidenti Václav Havel a jeho německý protějšek Roman Herzog.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám