Článek
„Rozhodil jsem sítě po svých známých, a pokud jde třeba o pícniny, protože Karlovarský kraj je krajem pícnin a pole tu moc nejsou, přišlo to v pravý čas. Louky dokvétaly,“ uvedl Kovařík s tím, že déšť byl spásou i pro borůvky, dobře dopadly také zahrádky.
„Kdo to neměl s kroupami, tomu déšť pomohl. Úplný nesmysl je říkat, že to nepomohlo ovocným stromům, protože mají kořeny hluboko. Jak je možné, že smrk, který má osmdesát let, kořenový průměr zhruba třicet metrů a měl svěšené konečky větví, se během deseti dvanácti hodin po deštích krásně vzchopil? Pokud plody ovocných stromů nejsou už příliš velké, nebude to problém,“ dodal Kovařík.
Podle něj jediné, co by přírodě mohlo uškodit, jsou kroupy. Na území Karlovarského kraje udeřily letos už několikrát. „Naposledy v neděli v podvečer v oblasti Kraslic a Přebuzi, kde to bylo nejsilnější, na stromech zůstalo asi čtyřicet procent listí, jinak je všechno dole, tráva poválená,“ řekl Kovařík.
Rostou! Podle mykologů o něco dřív
Díky dešťům dokonce začaly růst houby. „Těžko by rostly, kdyby bylo sucho,“ dodal. Houbám se daří i v jižních Čechách. Suchohřiby, kováře dubové i hřiby kozáky našla v lese u Hluboké u Borovan Klára Hájková Marešová. Během půl hodiny nasbírala se svým synem asi dvacet kousků.
„Šla jsem na odpolední procházku do lesa s klukem a se dvěma psy. Domů jsem se vracela s téměř plným košíkem hub. Tak jsme si udělali bramboračku a zbylo i na guláš,“ popsala svůj úlovek houbařka. Podle mykologů začaly houby růst o něco dřív, ale není to prý nic výjimečného. Teplé a vlhké počasí jim svědčí.
Spodním vodám bouřky nepomohou
Žádná krátká rychlá bouřka i s přívalem deště ale nemůže podle ekologa Ivana Mařáka z Uherského Hradiště napravit následky dlouhodobého sucha, které trápí jihovýchodní Moravu. „Už je to čtvrtým rokem, kdy nás trápí sucho, poprvé to bylo tragické v roce 2015. Bouřky nepomohou, průtrže vláhový deficit nevyřeší, někdy nadělají více škody. U povrchové vody jsou některé řeky na dvaceti procentech běžného průtoku. Aby se alespoň trochu zvedla hladina spodní vody, chtělo by to takzvaný zahradní déšť, třeba několik dnů. Aby voda stačila vsáknout,“ míní ekolog.
Spodních vod se poslední deště nedotkly, shodují se odborníci. „To se ukáže až tak po deseti dnech. Příroda má teď obrovskou spotřebu vody, protože vegetace roste. Není to ale tak drastické i díky doplnění shora. Nikdo z okolních vesnic neřekl, že má vody nedostatek. Teď ještě ne,“ upozornil Rudolf Kovařík.
Hůř vidí situaci Václav Velek z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Jihočeském kraji. „Náš ústav má v kraji monitorovací síť vrtů a pramenů, na kterých sledujeme množství podzemních vod již řadu let. Výsledky z minulého týdne nám ukazují, že celé jižní Čechy jsou silně pod dlouhodobým normálem. Nejhorší situace s podzemní vodou byla v povodí Lužnice. Máme za sebou několik suchých roků, podzemních vod je proto méně. Ale hodně špatně je na tom i Vysočina,“ řekl.
Pojišťovny před živly varují
Bouře s přívalovými dešti a kroupami mohou zasáhnout velkou část Čech i ve středu. Podle ČHMÚ může voda zatopit níže položená místa a sklepy či podemlít silnice. Bouřky postihly především západní část republiky již minulý týden. Podle pojišťoven způsobily stovky škod v řádu miliónů korun.
Pojišťovny už vymýšlejí, jak své klienty včas a cíleně varovat před působením těchto živlů. Varovné SMS dostávají lidé prostřednictvím servisu Meteo
Uniqa. „Ten dokáže s předstihem informovat o blížících se vichřicích s rychlostí větru nad 100 kilometrů v hodině, bouřkách spojených se silným deštěm nebo s krupobitím, intenzivních přívalových deštích od 30 mm, novém sněžení nad pět centimetrů a o namrzajícím dešti,“ sdělila mluvčí pojišťovny Uniqa Eva Svobodová s tím, že zprávy mohou dorazit s předstihem jednoho dne, několika hodin, ale i jen desítek minut. Záleží na vývoji počasí.