Akci přihlíželi kromě několika členů svazu pouze turisté. Předseda svazu Jaroslav Vodička zkritizoval malou účast a to, že se dnes podle něj na význam povstání zapomíná.

Řečníci se v projevech příliš neshodli na roli Rudé armády v květnových událostech.

Senátorka Renata Chmelová (za KDU-ČSL) zdůraznila, že povstání bylo akcí českého odboje, které se podle tehdejšího předsedy České národní rady zúčastnily všechny vrstvy obyvatel bez rozdílu. Připomněla, že v květnu zemřely v pražských ulicích téměř tři tisíce Čechoslováků, jejichž role na osvobození Prahy byla později zpochybňovaná. "Předáci České národní rady byli téměř ihned odstrčeni, málem skončili ve vězení," uvedla.

Na oběti z řad rudoarmějců se podle ní sice nesmí zapomínat, máme být přitom ale obezřetní. "Nezapomínejme, že s Rudou armádou vstupuje do naší vlasti politika sovětského impéria, která v roce 1968 přeroste v otevřenou okupaci," řekla.

Vodička připomněl padlé Sověty, Poláky a Bulhary

Na její slova reagoval předseda svazu Vodička, který zdůraznil, že v Praze a okolí padlo 690 sovětských vojáků. Naopak zpochybnil roli takzvaných vlasovců, příslušníků Ruské osvobozenecké armády, která za druhé světové války bojovala po boku Němců proti sovětským vojákům, ale na konci války pomohla zachránit Prahu. Podle Vodičky je chyba také to, že se zapomíná na další oběti povstání z řad Poláků nebo Bulharů. Mladá generace podle něj o tuto část dějin nemá zájem.

Slavnostního setkání se mimo jiné zúčastnili také velvyslanec Ruské federace Alexandr Zmejevskij, pražská primátorka Adriana Krnáčová (ANO) a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti).

Účastníci pietní akce se pak přesunuli před budovu Českého rozhlasu v pražské Vinohradské ulici.

Řečníci u rozhlasu odmítli zpochybňování Pražského povstán 

Řečníci u budovy Českého rozhlasu v Praze odmítli zpochybňování významu povstání a vyzdvihli hrdinství pracovníků stanice a povstalců. Právě o rozhlas se na sklonku druhé světové války svedly tvrdé boje, padlo zde na 170 lidí. V celé Praze zemřeli při střetech s německými vojáky tisíce lidí.

Před budovou Českého rozhlasu se 5. května 2018 konal pietní akt k výročí Pražského povstání v květnu 1945.

Před budovou Českého rozhlasu se 5. května 2018 konal pietní akt k výročí Pražského povstání v květnu 1945.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Proti názorům, že Pražské povstání bylo ukvapené a zbytečné a že stačilo vyčkat na příchod Rudé armády, se ohradil předseda Senátu Milan Štěch. "Tady se ale zapomíná na záměry německé armády, která počítala s obranou nejméně dvoutýdenní, přičemž by celá historická část na levém břehu Vltavy byla zničena," řekl v projevu.

Rovněž slovenský velvyslanec Peter Weiss, jenž vyzdvihl hrdinství a vlastenectví povstalců, podotkl, že povstání zachránilo Prahu před zkázou, kterou jí chystali vojska generála Ferdinanda Schörnera.

"Role Pražského povstání byla zásadní už jen proto, že ukázalo, jak velký existuje v českém národě počet lidí, kteří jsou schopni a ochotni ve jménu svobody obětovat a povstat proti nepříteli," zdůraznil ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Neoddiskutovatelný je podle něho i strategický význam povstání, když se jednalo o jednu z největších bitev druhé světové války svedenou Čechoslováky.

Pietního aktu před budovou Českého rozhlasu k výročí Pražského povstání v květnu 1945 se zúčastnil i slovenský velvyslanec v ČR Peter Weiss.

Pietního aktu před budovou Českého rozhlasu k výročí Pražského povstání v květnu 1945 se zúčastnil i slovenský velvyslanec v ČR Peter Weiss.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Úlohu Českého rozhlasu v květnu 1945 zdůraznil předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička. "Praha se za druhé světové války stala jediným osvobozeným městem, jehož svobodný rozhlas nepřestal vysílat ani v nejprudších bojích," uvedl. Podle Štěcha tehdy rozhlas naplnil veřejnoprávnost. Veřejnoprávní média je podle něho nutné zachovat a chránit. Weiss mluvil o rozhlasu jako o symbolu odporu a o praktickém organizátoru povstání.

V Praze od 5. do 9. května 1945 vyvrcholilo povstání, které je považováno za největší české ozbrojené vystoupení v boji proti fašismu. Zapojilo se do něj přes sto tisíc lidí ve třech stovkách obcí, desítka tisíc lidí během bojů s Němci zahynula.

Pietní vzpomínky na oběti květnového povstání se konají i na dalších místech Prahy. Lidé přišli na padlé vzpomenout k pamětní desce na Staroměstské radnici, další pieta se odpoledne koná u mostu Barikádníků.