Projekt tunelu, kudy by mohla bezpečně vést doprava z centra města do Krásného Března, představili nacisté poprvé před 80 lety. Měřit měl 620 metrů a měl mít dva tubusy, stejně jako současné dálniční tunely.

„Plán jsme znali, ale dosud jsme měli k dispozici jen drobné situační studie. Nově jsme od jednoho Ústečana získali plán nakreslený v měřítku 1:1000, na němž jsou vidět detaily, vnitřní dispozice a rozměry,” řekl Krsek.

Dosud neznámý plán nacistů na stavbu tunelu Mariánskou skálou v Ústí nad Labem

Dosud neznámý plán nacistů na stavbu tunelu Mariánskou skálou v Ústí nad Labem

FOTO: Ondřej Hájek, ČTK

Ze stovek metrů tunelu se podařilo vyrazit v roce 1939 celkem 35 metrů jednoho z tubusů a dvě větrací štoly. Pak projekt zastavil nedostatek stavebního materiálu. Rok před koncem války se narychlo změnila stavba v protiletecký kryt, kde se schovávali lidé před bombardováním a odkud také započalo vysílání stanice Český rozhlas - Sever.

Válečnými zajatci vyrubané chodby tunelu později sloužily jako protiletecký kryt a po válce jako protiatomový kryt.

Válečnými zajatci vyrubané chodby tunelu později sloužily jako protiletecký kryt a po válce jako protiatomový kryt.

FOTO: Ondřej Hájek, ČTK

Za války zde totiž byl umístěn vysílač místního rozhlasu, který po osvobození převzala česká správa města. Od vysílaní vyhlášek a aktualit v chaotické době se přešlo k provozu regulérní rozhlasové stanice, která se posléze z krytu přestěhovala do vily po jednom z ústeckých průmyslníků.

Projekt tunelu, kudy by mohla bezpečně vést doprava z centra města do Krásného Března, představili nacisté poprvé před 80 lety.

Projekt tunelu, kudy by mohla bezpečně vést doprava z centra města do Krásného Března, představili nacisté poprvé před 80 lety.

FOTO: Ondřej Hájek, ČTK

Z protileteckého krytu se záhy po válce stal atomový bunkr, který musel být podle tehdejších nařízení připraven do čtyř dnů k užívání.

Z rozměrově velkorysého projektu byl uskutečněn jen zlomek. Válečnými zajatci vyrubané chodby tunelu později sloužily jako protiletecký kryt a po válce jako protiatomový kryt.

Z rozměrově velkorysého projektu byl uskutečněn jen zlomek. Válečnými zajatci vyrubané chodby tunelu později sloužily jako protiletecký kryt a po válce jako protiatomový kryt.

FOTO: Ondřej Hájek, ČTK

„Tehdy také začaly mezi lidem kolovat fámy o operačních sálech uvnitř krytu a dalším vybavení,” uvedl René Růžička, který provozuje na jiném místě v krajském městě Muzeum civilní obrany. Právě chodby pod skalou, kde podle pověsti sídlí trpaslíci, by chtěl Růžička ukázat při příležitostných prohlídkách zájemcům, kteří by se tak mohli na vlastní oči přesvědčit, že nemocnici ani poklad prostory za mohutnými betonovými portály neskrývají.