Hlavní obsah

Objevili neznámý plán nacistů na tunel skálou v Ústí nad Labem

– Ústí nad Labem

Dosud neznámý plán nacistů na stavbu tunelu Mariánskou skálou v Ústí nad Labem nyní odhalili historici. Z rozměrově velkorysého projektu byl uskutečněn jen zlomek. Historici sice o projektu tunelu věděli, nově nalezený plán je však podrobnější než dříve nalezené studie. Uvedl to historik Martin Krsek z Muzea města Ústí nad Labem. Válečnými zajatci vyrubané chodby tunelu později sloužily jako protiletecký kryt a po válce jako protiatomový kryt.

Foto: Ondřej Hájek, ČTK

Historik Martin Krsek (vlevo) a ředitel Muzea města Ústí nad Labem Václav Houfek před vchodem do podzemního krytu pod Mariánskou skálou v Ústí nad Labem

Článek

Projekt tunelu, kudy by mohla bezpečně vést doprava z centra města do Krásného Března, představili nacisté poprvé před 80 lety. Měřit měl 620 metrů a měl mít dva tubusy, stejně jako současné dálniční tunely.

„Plán jsme znali, ale dosud jsme měli k dispozici jen drobné situační studie. Nově jsme od jednoho Ústečana získali plán nakreslený v měřítku 1:1000, na němž jsou vidět detaily, vnitřní dispozice a rozměry,” řekl Krsek.

Foto: Ondřej Hájek, ČTK

Dosud neznámý plán nacistů na stavbu tunelu Mariánskou skálou v Ústí nad Labem

Ze stovek metrů tunelu se podařilo vyrazit v roce 1939 celkem 35 metrů jednoho z tubusů a dvě větrací štoly. Pak projekt zastavil nedostatek stavebního materiálu. Rok před koncem války se narychlo změnila stavba v protiletecký kryt, kde se schovávali lidé před bombardováním a odkud také započalo vysílání stanice Český rozhlas - Sever.

Foto: Ondřej Hájek, ČTK

Válečnými zajatci vyrubané chodby tunelu později sloužily jako protiletecký kryt a po válce jako protiatomový kryt.

Za války zde totiž byl umístěn vysílač místního rozhlasu, který po osvobození převzala česká správa města. Od vysílaní vyhlášek a aktualit v chaotické době se přešlo k provozu regulérní rozhlasové stanice, která se posléze z krytu přestěhovala do vily po jednom z ústeckých průmyslníků.

Foto: Ondřej Hájek, ČTK

Projekt tunelu, kudy by mohla bezpečně vést doprava z centra města do Krásného Března, představili nacisté poprvé před 80 lety.

Z protileteckého krytu se záhy po válce stal atomový bunkr, který musel být podle tehdejších nařízení připraven do čtyř dnů k užívání.

Foto: Ondřej Hájek, ČTK

Z rozměrově velkorysého projektu byl uskutečněn jen zlomek. Válečnými zajatci vyrubané chodby tunelu později sloužily jako protiletecký kryt a po válce jako protiatomový kryt.

„Tehdy také začaly mezi lidem kolovat fámy o operačních sálech uvnitř krytu a dalším vybavení,” uvedl René Růžička, který provozuje na jiném místě v krajském městě Muzeum civilní obrany. Právě chodby pod skalou, kde podle pověsti sídlí trpaslíci, by chtěl Růžička ukázat při příležitostných prohlídkách zájemcům, kteří by se tak mohli na vlastní oči přesvědčit, že nemocnici ani poklad prostory za mohutnými betonovými portály neskrývají.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám