Paní Alžběta z Lysé nad Labem se vrátila do práce už po roce rodičovské dovolené. Hlídání 1,5 roku starého dítěte si musela zajistit v soukromé školce, kde platí 6500 korun měsíčně za celotýdenní hlídání. S partnerem se na ranních a odpoledních službách střídají, takže i navzdory dojíždění za prací do Prahy dokážou vyzvedávání dítěte ze školky pružně sladit.

„Chtěla jsem se vrátit ke své práci, kterou mám ráda a chyběla mi,“ vysvětlila Alžběta, proč návrat do zaměstnání neoddalovala. „Naštěstí mám samostatné dítě a ve školce se mu líbí. Myslím si, že tam má i víc podnětů, než bych mu byla já sama doma schopna dát,“ dodala.

Kdyby se ale o dítě mohla postarat místní veřejná školka, platila by za ni mnohem méně. Školkovné v obecní mateřince vyjde třeba na 600 až 1200 měsíčně a stravné stojí kolem 35 korun denně, tedy 700 korun navíc.

Dohromady maximálně 2000 korun měsíčně. Právo na umístění dětí ve věku dvou let do školky má platit od roku 2020, ale Sněmovna rozhoduje o návrhu tuto zákonnou úpravu zrušit.

Náhradní možnosti pro matky, které se potřebují z různých důvodů vrátit do práce dříve, jsou finančně náročné a omezené. Kromě soukromých školek jsou k dispozici dětské skupiny s volnějším režimem, nižším počtem dětí a se škálou certifikovaných profesí – od sociálních pracovníků přes zdravotníky a pedagogy až po vyškolené chůvy.

Výpadky v práci na tři roky či šest let jsou obrovské ztráty. Žena ztrácí know-how, mění se způsob práceLada Wichterlová, socioložka

Nejvíc jich je v Praze a ve středních Čechách. V hlavním městě se ale ceny za celotýdenní péči těchto skupin šplhají k 10 tisícům měsíčně, někdy je ještě dražší. Obědy nejsou dotovány a jejich cena začíná na 60 korunách. Svačiny často připravují rodiče.

Pokud dětské skupiny zřizuje a podporuje obec, cena je nižší. To je případ Třince, který organizuje dětskou skupinu Pampeliška, kde celotýdenní péče vyjde na 1800 měsíčně. Strava se platí zvlášť. V Uherském Hradišti stojí hlídání na pět dní v týdnu 3000 a v Plzni 5500 korun. Náklady mohou rodiče odepisovat z daní podobně jako u státních školek.

Dětské skupiny ale bývají málo dostupné. Podle ministerstva práce a sociálních věcí jich je v republice kolem 600 a pod křídly mají na 9000 dětí.

Mikrojesle pro čtyři děti

Další formálně uznanou možností jsou tzv. mikrojesle, určené pro maximálně čtyři děti ve skupince ve věku od šesti měsíců do čtyř let. Nejsou tolik svázány předpisy, tudíž vyjdou jen na několik stovek. Často stojí na dohodě matek nebo je zřizují neziskové organizace. Ministerstvo práce zatím ale eviduje jen 72 mikrojeslí pro 450 dětí. Také je možné najmout si chůvy, jejichž služby stojí 60 až 200 korun na hodinu bez možnosti odepisovat tyto náklady z daní.

Podle socioložky Lady Wichterlové by řada matek ocenila, kdyby byla hustá síť mateřských škol dostupná i pro děti do tří let. „Většinou je ten důvod ekonomický. Jakmile je pro samoživitelky jen trochu výhodné vrátit se do práce, tak se to snaží udělat. I mladé rodiny mají hypotéky a počítají každý výdaj,“ řekla Právu.

Při průměrném měsíčním platu (29 504 Kč) může matka čerpat roční rodičovský příspěvek ve výši 18 333 měsíčně, dvouletá rodičovská činí 9166 měsíčně a tříletá 6111 korun měsíčně.

„Navíc je třeba brát v potaz, že výpadky v práci na tři roky či šest let jsou obrovské ztráty. Žena ztrácí know-how, mění se způsob práce, přechází se na elektronické systémy, šíří se digitalizace, účetnictví se mění každým rokem, průmysl čeká robotizace. Ženy si uvědomují, že když jsou dlouho doma, tak jim ujíždí vlak. I z výzkumů víme, že čím déle je matka na rodičovské, tím víc roste chuť vrátit se do práce,“ popsala Wichterlová.

Čísla ukazují, že rodiče dětí mladších tří let o služby školek stojí. Počet těchto dětí v tomto školním roce mírně stoupl na 45 471, ačkoli celkový počet dětí zůstal skoro stejný jako v minulém školním roce – skoro 363 tisíc dětí. V září bylo do školek zapsáno 103 290 dětí, z toho 34 964 bylo mladších tří let.

Dvouleté děti však vyžadují zvláštní přístup, na který nemají běžní učitelé aprobaci. S maturitním vzděláním nemají ani chuť zabývat se žvatlajícími dětmi, protože se zaměřují na výchovu a přípravu dětí na školu. Natožpak když mají batolatům vyměňovat pleny.

Hračky ve školkách jsou určeny pro děti od tří let, takže školky musí přikupovat zboží speciálně pro dvouleté, a kantoři musí hlídat, aby se k jiným hračkám nedostaly. Vytvořit oddělené prostory a najmout chůvy je pak pro zřizovatele, jimiž bývají nejčastěji obce, příliš nákladné.