Největším dlužníkem zůstává Kuba, která v rámci civilních úvěrů má splácet včetně úroků přes sedm miliard korun.

Uvádí to informace ministerstva financí, kterou příští týden dostane na stůl vláda.

Navíc se Kuba a Libye podílejí na další pohledávce dohromady 7,2 miliardy za úvěry na vojenské dodávky. Ty podléhají utajení, takže je zpráva nespecifikuje.

„Jde o pohledávky, které jsme zdědili. Hodně děláme pro to, abychom je vymohli, a pravidelně jejich výši sledujeme. Vymáhání se ale moc nedaří a to mě samozřejmě netěší. Někde jsou to důvody právní, jinde technické a také často i politické,“ řekla Právu ministryně financí Alena Schillerová.

„Třicet miliard je hodně, ale jde o peníze, které nemáte reálně na stole,“ dodala. Vymoci se ročně daří jen zlomky částek.

Vracejí se jen zlomky

Ze zahraničních pohledávek bylo do státního rozpočtu ČR loni uhrazeno pouze 164 miliónů korun, což je o 23 miliónů méně než v předcházejícím roce. Téměř celá částka, 162,5 miliónu, připadá na Irák. Zbytek pak na společnost Lanatex, která byla ministerstvem financí již v 90. letech minulého století vybrána pro deblokaci části indického dluhu. Ta však nesplácela, a tak je dluh postupně odmazáván v rámci exekuce z prodeje nemovitostí firmy.

Dalším velkým dlužníkem po Kubě je Súdán, jehož půlmiliardový dluh za roky neplacení na úrocích vzrostl na téměř tři miliardy korun.

Nejvíc dluží Kuba, Súdán, Libye, země bývalé Jugoslávie a Írán

Obdobné je to s dluhem, který si v ČR nadělaly republiky bývalé Jugoslávie s 2,6 miliardy. K tomu je ještě nutné připočíst pohledávku 700 miliónů v Srbsku, které ale je spolu s Černou Horou jako jediné ochotné své závazky platit.

Ostatní nástupnické státy, ačkoli byl společný dluh mezi ně neoficiálně rozdělen Finančním výborem zřízeným Vídeňskou dohodou před 17 lety, podle zprávy MF „nemají politickou vůli problém řešit“.

Přes miliardu korun – přesně 1,3 miliardy – dluží v rámci civilních úvěrů Česku ještě Írán.

Na snížení evidovaného dluhu proti roku 2016 se nejvíce podílely pohledávky za společnostmi Cheteng (Írán) a VLT Brno (Irák) ve výši 4,4 miliardy korun, které byly „vzhledem k jejich nevymahatelnosti“ vyřazeny z evidence. Zbytek snížení jde na vrub poklesu kurzů měn, ve kterých jsou pohledávky vedeny.

Ministerstvo podle Schillerové neplánuje odepisovat další částky. „Dokud existuje možnost pohledávky vymoci, tak my žádnou takovou operaci ne­uděláme. Pořád se snažíme najít cesty pro jednání, která by vedla k úspěchu,“ uvedla.

Miliardy jdou i za podniky

Podle zprávy eviduje ministerstvo financí dalších 6,3 miliardy korun pohledávek. Jde o pohledávky plynoucí např. z investic podniků nebo o dluhy, které vymáhají tzv. deblokátoři. To jsou firmy, kterým stát dluhy postoupil k vymáhání. Podle zprávy MF působí nyní v devíti zemích, např. v Indii, Tanzanii, Číně nebo v Peru.

Deblokátoři vymáhají mj. 555,8 miliónu korun v Alžírsku za dodávky společnosti Pragoinvest. Přes miliardu pohledávek vymáhají v Rusku. Je v tom např. 267 miliónů investovaných v Krivém Rogu.

Státní podnik ČPP Transgas má pohledávku v Kazachstánu za 2,9 miliardy a na Ukrajině ve výši 1,7 miliardy korun. Jde o dluh související s realizací Dohody mezi vládou ČSSR a vládou SSSR o spolupráci při osvojování jamburského naleziště plynu, kam česká strana dodala strojní zařízení. Ukrajina je ochotna dluh řešit, ale nikoli jako státní.

Přístup Kazachstánu i přes snahu českých politiků včetně prezidenta a premiéra je, jak konstatuje zpráva MF, vlažný. Zato se o řešení dluhu zajímaly soukromé společnosti, jejichž návrhy „nedosahují potřebné konkretizace a dostatečné záruky pro českou stranu“.

Jednání se táhnou

ČR se neustále pokouší pohledávky v zahraničí řešit. Například Bělorusko ji odmítlo uhradit přímou platbou, a to ani ve splátkách, ale nabídlo dodávky vybraného zboží. S tím ale nesouhlasilo Česko. Možným řešením je umořování formou úhrady pronájmu české ambasády v Minsku v průběhu deseti let.

Zvažuje se i možnost, že by se budova časem odkoupila. „Pokud nedojde k nečekaným překážkám, lze předpokládat předložení komplexního návrhu řešení letos ke schválení členům vlády,“ uvádí zpráva MF.

Vypořádání dluhů s Čínou podle MF zdržuje obtížné nalezení partnera pro jednání. Dluh přitom nemá jen Čína vůči ČR, ale je to i naopak.

Podle zprávy je třeba nalézt „řešení vzájemných pohledávek a závazků vyplývajících ze zůstatků na účtech ČSOB, a. s., a Bank of China pocházejících z dřívějších barterových obchodů“. Jednat by měli nejen představitelé obou států, ale i státních bank.