Zkoumal jste problematickou konstrukci pasáže u metra Budějovická. Jak je možné, že město dospěje k havarijnímu stavu a demolici a odborníci k názoru, že konstrukce vydrží ještě půl století?

Měli jsme k dispozici sedmnáct prací o situaci přemostění, které byly vypracovány od roku 2011. Poslední prohlídka a statický posudek z února 2018 konstrukci hodnotí tak, že je díky poměrně malým korozním úbytkům schopná přenášet požadovaná zatížení. Tyto závěry jsme potvrdili.

Stanoviska odborníků o nutnosti opravy Libeňského mostu nebyla dlouhodobě zohledňována

Prvotní posudky byly jen obecné. Odborníci vycházeli zejména z dojmů vyvolaných pohledem na dílčí odrezlé části vybraných nosníků. Důkladnější průzkumy, založené na měření tloušťky průřezů ocelových nosníků, byly provedeny až letos. Lze pouze předpokládat, že statické zajištění konstrukce vzpěrami vycházelo z nepěkného vzhledu a aktuálních obav po pádu trojské lávky. Podrobný průzkum a statický výpočet ale prokazují dostatečnou únosnost konstrukce, nepotvrzují ani havarijní stav.

Lávka v Troji v prosinci spadla, ačkoli se do poslední chvíle měřila. Myslíte, že ten nákladný on-line monitoring byl k ničemu?

On-line monitoring bývá nejúčinnější. Jenomže trojská lávka byla železobetonová konstrukce, které obecně nejsou přístupné kontrole. Na trojské visuté lávce byla nosná lana uložena v betonových prefabrikátech. Nebyla spolehlivě ochráněna před pronikající vlhkostí. Korozní úbytky lan nebylo možno stanovit žádnou nedestruktivní metodou. Firmy využily všechny dostupné metody pro stanovení skutečného stavu mostu.

Trojská lávka v havarijním stavu nebyla. Protože spadla, není namístě všechny nebezpečné konstrukce předělat?

Je třeba opustit představu, že se staví na věky a o stavby není třeba se starat. Naopak investice musejí údržbu důsledně zahrnovat. Velmi špatný stav trojské lávky znamenal, že závady lze odstranit pouze velkou opravou. Že to hodnocení neodpovídalo skutečnému stavu, se ukázalo pozdě. Pád lávky byl u nás od 2. světové války prvním případem havárie mostu za provozu.

Šéf katedry ocelových a dřevěných konstrukcí ČVUT František Wald

Šéf katedry ocelových a dřevěných konstrukcí ČVUT František Wald

Nemyslím si, že máme nebezpečné konstrukce, ale řada jich je velmi zanedbaných. Neuspokojivé jsou všechny mosty, jejichž stav je klasifikován jako špatný, velmi špatný a havarijní. V celé ČR jich je celkem 3370. Předpokládá se, že obnova všech by si při střízlivém odhadu vyžádala náklady 26,7 miliardy korun.

Detailní diagnostika je časově náročná. Kloknerovu ústavu ČVUT trvalo rok, než popsal stav Libeňského mostu. Jak byste radil postupovat v naléhavých případech?

U Libeňského mostu bylo několik let známo, že je ve špatném stavu, zvláště pak jeho části na holešovické a libeňské straně. Stanoviska odborníků o nutnosti opravy Libeňského mostu nebyla dlouhodobě zohledňována. V naléhavých případech by měl správce majetku jmenovat komisi odborníků, která by připravila závazné stanovisko.

Jde jen o zanedbanou údržbu? Není problém v samotném užívání betonových konstrukcí? Lávka v Troji i Budějovická jsou relativně mladé.

Betonové konstrukce při započítání životního cyklu, posouzení nákladů a uvažování sociálních důsledků vycházejí velmi nevýhodně. Obvykle jsou optimální konstrukce spřažené ocelobetonové, protože využívají výhod obou materiálů.

U trojské lávky z železobetonových prefabrikátů bylo odborníkům brzy jasné, že se nejedná o optimální řešení, a monitoring byl zcela namístě. Nosná ocelobetonová konstrukce přemostění metra stanice Budějovická z osmdesátých let je naopak přehledná, dobře navržená a kontrolovatelná.

Ani teď by se nenavrhovala jinak. Pouze by se snížila hmotnost terasy spádováním nosníků a využitím kvalitnějších ocelí. Určitě by se požadovala snadná demontovatelnost. V některých zemích to stanoví zákon.