„Vyšší atraktivita způsobu volby pro voliče a souběh jediného kola voleb do Senátu s jiným typem voleb může zajistit podstatně větší účast voličů než při stávajícím systému,” zdůvodnilo návrh 14 předkladatelů za ČSSD, KDU-ČSL, STAN, ODS, Zelené i ANO.

Poukázali na to, že v prvním kole senátních voleb, které se koná obvykle s komunálními či krajskými volbami, účast dosahuje v průměru 36 procent, zatímco ve druhém kole jen 17 procent.

Pořadí podle sympatií 

Návrh počítá s tím, že nově by kandidáti na senátory už nebyli každý na samostatném volebním lístku, ale figurovali by na společném hlasovacím lístku. Každý volič by pak měl očíslováním určit jejich pořadí podle svých sympatií. Povinně by měl označit nejméně tři adepty, jinak by byl jeho hlas neplatný.

Pokud by některý z kandidátů dostal nadpoloviční většinu prvních pořadí, byl by zvolen. V opačném případě by se mezi úspěšnější kandidáty přerozdělovaly hlasy odevzdané nejméně úspěšnému adeptovi, a to podle pořadí, jak se úspěšnější uchazeči na jeho hlasovacích lístcích umístili. Nejvíce by takto dodatečně získal ten kandidát, kterého by voliči nejméně úspěšného kandidáta zařadili nejčastěji na druhé místo.

„V každém kole počítání se vyřadí kandidát s nejméně hlasy a hlasy pro něj se přerozdělí kandidátům, pro které voliči hlasovali v dalším pořadí. To se děje tak dlouho, dokud některý kandidát nezíská nadpoloviční většinu hlasů, případně více hlasů z posledních dvou nejúspěšnějších kandidátů,” uvádí se v návrhu.

Jednat o novele by mohli v dubnu

Tento systém hlasování nabízí podle předkladatelů reprezentativnější výsledky než jednokolový většinový systém, neboť lépe odráží názory voličů. Při systému relativní většiny, který je uplatňován například při volbách do britského parlamentu, může být teoreticky při větším počtu kandidátů zvolen i adept s podporou například 13 procent voličů.

Přepočítávání hlasů by podle předlohy neprováděly okrskové volební komise, ale Český statistický úřad. Komise by měly povinnost pouze převést hlasovací lístky do strojově zpracovatelné elektronické podoby. Právě na pravděpodobnou finanční náročnost tohoto kroku upozorňovali kritici návrhu při jeho předjednávání v senátní ústavní komisi. Stejně tak i na to, že nový systém by mohl být pro některé voliče složitý.

Horní komora by novelu mohla začít projednávat v dubnu. V únoru poslala do Sněmovny k projednání jinou volební novelu, podle níž by se druhé kolo senátních voleb konalo nikoli týden, ale dva týdny po kole prvním, podobně jako u prezidentských voleb. Lístky se jmény dvou finalistů by zároveň lidé měli dostat do poštovních schránek.