Článek
To, že se o názory občanů nezajímá žádný z politiků, si podle šetření myslí 13 procent Čechů. Že zájem o názor občanů má jen naprostá menšina, si myslí 28 procent a 38 procent pak soudí, že se jedná spíše o menšinu politiků.
Naopak, optimisticky vidí zájem spíše většiny politiků o názory občanů 13 procent lidí. Tři procenta Čechů věří, že se jedná o naprostou většinu politiků. To, že by se všichni politici zajímali o názor občanů, si myslelo ani ne jedno procento Čechů.
Kdo se má dobře, je větší optimista
Z šetření vyplynulo také, že hodnocení politiků nejvýrazněji souvisí se životní úrovní Čechů. Ti, kteří považují svoji životní úroveň za dobrou, pohlíží na zájem politiků optimističtěji. Naopak lidé, kteří jsou nespokojeni se současnou politickou a ekonomickou situací, či odmítají chodit k volbám, si častěji myslí, že o názory občanů se nezajímá žádný z politiků.
CVVM v rámci výzkumu mapovalo také to, jak lidé vnímají možnosti ovlivňovat veřejnou sféru. Přibližně dvě třetiny Čechů, 66 procent, věří, že se mohou otevřeně vyjadřovat k problémům ve společnosti, avšak jen 17 procent respondentů výzkumu si myslí, že mohou ovlivnit řešení problémů na celostátní úrovní. Navíc přibližně čtyři lidé z deseti uvedli, že takovou možnost rozhodně nemají.
Možnosti občanů ovlivňovat veřejnou sféru v časovém srovnání
Problematické je vnímání i možnosti dosáhnout svých oprávněných požadavků. Tomu věří jen 36 procent českých občanů. O něco pozitivněji je hodnocena možnost ovlivnit řešení problémů ve své obci či ve svém městě. Tomu věří přesně polovina Čechů.
I zde platí, že lidé hodnotící svou životní situaci jako dobrou lépe vnímají možnost ovlivňovat veřejnou sféru. Lidé ve věku 15 až 24 let a nad 60 let si častěji myslí, že nemohou dosáhnout svých oprávněných požadavků.
Únorového průzkumu se zúčastnilo 1119 lidí. Podle CVVM se celkově jedná o jedno z nejpozitivnějších hodnocení od roku 1997, kdy s průzkumem začalo.