Přitom jim ale často neřeknou, že lepší alternativa pro dítě je pěstounská péče, ať už dlouhodobá, či přechodná. Dokonce se i někdy stává, že neinformovaným rodičkám dají v nemocnici vysloveně špatné informace. Tuto praxi chce změnit první místopředsedkyně České pirátské strany, poslankyně Olga Richterová.

Špatné informace

Ta oslovila ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) a žádá větší informovanost ohrožených matek přímo v nemocnicích.

„Rodiče, kteří po porodu vyjádří přání svěřit dítě do péče, leckde dostanou jen formulář žádosti o umístění do dětského centra. V případech, kdy dostanou informaci o možnosti přechodné pěstounské péče, často neobdrží vysvětlení, co pro ně přechodná pěstounská péče znamená,“ řekla Právu Richterová.

Ta zjišťovala situaci v terénu. Podle ní sociální pracovníci v porodnicích, kteří spolupracují s kojeneckými ústavy a dětskými centry, často rodičkám například řeknou, že v pěstounské péči by své dítě nemohly navštěvovat, kdežto v ústavu ano.

„Potíž je i v tom, když rodiče nedostávají informace, jaké jsou negativní dopady pobytu v dětských centrech pro jejich malé děti, a kdy ze strany nemocnice a Orgánu sociálněprávní ochrany dítěte (OSPOD) jsou výrazně preferována dětská centra,“ řekla Richterová.

„Mám zkušenost s maminkou, která řekla, že ani OSPOD, ani porodnice ji neinformovaly o přechodné pěstounské péči,“ pokračovala Richterová. „Natož aby informovaly o rozdílech mezi nimi, ale že kdyby jí to vysvětlily, dítě by samozřejmě dala do rodiny,“ dodala.

To potvrzuje i Jiřina Ullmanová z organizace Adite, která doprovází pěstounské rodiny.

„Jedna z našich pěstounek se už stará o holčičku předškolního věku a té se narodil bratříček. Ten ale šel rovnou z porodnice do dětského centra, ačkoliv k tomu nebyl žádný důvod, dítě bylo zdravé. V té době bylo u nás i hodně volných přechodných pěstounů. Pěstounka si navíc myslela, že o dítě se stará jeho biologická matka, a až nedávno se dozvěděla, že dítě je v dětském centru. Zbytečně tam strávilo rok,“ řekla Právu.

„Když je dítě rok v ústavu, je zaděláno na pěkný průšvih,“ dodala Ullmanová. Odborníci už dlouho upozorňují, že u nejmenších dětí, které stráví delší čas v ústavní péči a bez rodiny, se vyvíjejí citové deprivace.

Piráti chtějí kojeňáky zavřít

Mluvčí FN v Plzni Gabriela Levorová Právu řekla, že u nich se ohrožené děti po porodu umisťují v Dětském centru v Plzni, kde se následně řeší adoptivní či pěstounská péče.

„Kategorie těchto žen má často závislost na drogách a narozená miminka mají často abstinenční příznaky. Takto nemocné děti vyžadují odbornou péči, kterou jim poskytne jen zdravotnické zařízení,“ řekla Právu Levorová.

Že matky často volí ústavní péči z obav, že své dítě už neuvidí, potvrzuje i Zdeněk Soudný z neziskové organizace Dobrá rodina, která s ohroženými dětmi v náhradní péči pracuje.

„Víme z praxe, že maminky často volí umístění dítěte do zařízení proto, že je v nich vybuzený strach, že umístěním dítěte do přechodné pěstounské péče o ně přijdou. Přechodní pěstouni ale běžně kontakty maminky s dítětem zajišťují. Zhruba pětina dětí z přechodné pěstounské péče odchází zpátky do biologické rodiny,“ řekl Právu Soudný. „Všechny děti potřebují především individuální péči a soudy i OSPOD ji musí ze zákona preferovat před péčí kolektivní,“ dodal.

Poslankyně Richterová se chce zasadit o systémovou změnu. „Cílem pirátské iniciativy je snížit počet malých dětí do tří let v ústavních zařízeních na naprosté minimum a postupně ústavy pokud možno úplně zavřít,“ řekla.

Komunikovala i s ministrem Vojtěchem, který jí slíbil, že dětským domovům pro děti do tří let bude věnovat zvýšenou pozornost. Nejmenší děti by měly podle něj v ústavech zůstávat jen v případě závažných zdravotních problémů.