Pavel Wonka zemřel ve 35 letech v dubnu 1988 za dosud nevyjasněných okolností v královéhradecké věznici. V komunistickém vězení skončil za své názory a činnost celkem třikrát. Odsouzen byl za smyšlené činy, trestu ale čelil mimo jiné za snahu kandidovat ve volbách jako nezávislý kandidát. Po roce 1989 byl plně rehabilitován. Za jeho smrt nebyl nikdo potrestán.

Perzekuci a šikaně komunistických úřadů a policie čelil i Jiří Wonka. Byl opakovaně propuštěn ze zaměstnání a také vězněn za pobuřování, když sepsal zesměšňující socialistický závazek práce. Ve vězení byl stejně jako jeho bratr týrán. S bratrem opakovaně upozorňovali na porušování lidských práv v komunistickém Československu, mimo jiné drželi protestní hladovku na Pražském hradě.

Osvědčení pro účastníky protikomunistického odboje, pamětní dekrety a odznaky předá ministryně obrany Karla Šlechtová (za ANO) celkem 34 lidem, z toho sedmi in memoriam. Dostane ho i Milan Sokolíček za distribuci materiálů Charty 77 a samizdatového časopisu Vokno, Jelena Mašínová za šíření tiskovin namířených proti totalitnímu režimu a podíl na organizaci protirežimních shromáždění a Julius Tomin za účast na protikomunistických protestech a mnozí další.

Osvědčení o účasti v protikomunistickém odboji uděluje ministerstvo obrany na základě zákona o odboji a odporu proti komunismu. Podklady čerpá především z archivu bezpečnostních složek a dokumenty doplňuje o výpovědi svědků.