Na moravsko-slovenském pomezí se jeden z vinařů spoléhá na pomocníky ze Slovenska. „Máme dobrou zkušenost se zaměstnáváním slovenských Romů. Jen s jedním specifikem. Vyplácíme jim zálohy na plat každý týden v pátek. Je to cesta, jak zajistit, aby v pondělí zase přijeli. Kdyby dostali peníze za celý měsíc najednou, hned tak by zase do práce nepřišli,“ řekl Právu vinař, který nechtěl být jmenován.

Pravidelné zálohy byly cestou k tomu, aby si brigádníci mohli nakoupit. „Na druhou stranu odvádí dobrou práci. Jsme s nimi spokojení,“ dodal vinař.

Ostatní v regionu takové štěstí nemají, naopak z Moravy lidé odcházejí na Slovensko. „Kousek za hranicemi je mnoho strojírenských podniků, které stále nabírají. My problém řešíme najímáním Ukrajinců, ovšem legalizovat jejich práci, abychom se nedostali do problému s cizineckou policií či úřady, je stále složitější,“ řekl jeden z menších vinařů Petr Čech z Tvrdonic.

Úřední překážky

Problém sehnat lidi do vinice mají i ve Znovínu. Velké vinařství na Znojemsku potřebuje na péči o vinice značný počet lidí. Vlastními silami je nezajistí. „Většina lidí, kteří pracují ve vinicích, jsou pracovníci agentur. Ne že bychom místní nechtěli. Problém je, že prostě nejsou,“ konstatoval ředitel firmy Pavel Vajčner.

Práce v zemědělství netáhne. „Je to těžké. Ti místní, kteří pracovali či ještě pracují, stárnou a odchází a náhrada za ně není,“ posteskl si. Agentury jim zajišťují i zahraniční pracovníky, ale naráží na problémy v možnosti jejich příjezdu.

S úřední anabází má své zkušenosti i vinař, který dal práci Ukrajincům. „Když chceme zaměstnávat cizince, musíme jeho pozici nabídnout nejméně dvěma Čechům. Teprve až ti práci odmítnou, můžeme Ukrajince zaměstnat. Je to další komplikace, ale naštěstí se jedná o činnosti, o které skutečně naši lidé zájem nemají,“ popisuje vinař s tím, že například vyřizování pracovního pobytu na delší dobu je ještě mnohem složitější, než tomu bylo dřív.