Ve skutečnosti se u hrobek prodává jen vlastní stavba. Pozemek (hřbitovní místo), na němž hrobka na hřbitově stojí, smí totiž vlastnit pouze obec, registrovaná církev nebo náboženská společnost. Proto si ho lze jen pronajmout.

Ve velkých městech je na hřbitovech těsno, a tomu odpovídají i požadované ceny. Naopak v pohraničí jsou prázdné celé hřbitovy, ještě po sudetských Němcích. Není ani divu, když třeba město Přebuz u Nejdku mělo v minulosti sedm až deset tisíc obyvatel a dnes jich má sotva šedesát.

Nejvíc volných míst je v pohraničí

„Nejvíce volných hrobových míst je v pohraničí, v bývalých Sudetech, nejméně v centrech velkých měst,“ potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Vároši. To, že třeba v Praze je momentálně těsno nejen na bytovém poli, ale i na hřbitovech, ukazuje slabá nabídka a hlavně poměrně vysoké ceny.

Z poslední doby lze zmínit například nabídku hrobky na pražském hřbitově Malvazinky v Praze 5. Stejně jako u bytů se řeší, zda jde o přízemní jednotku, nebo patro. Čím je vyšší, tím roste cena. Podstatné je, o jakou se jedná lokalitu, zda jde o klidné, nebo rušné místo. Například u tohoto hrobu se zdůrazňuje, že je „na pěkném místě v první řadě u cesty, kousek od hlavní brány hřbitova a ve VIP zóně hřbitova“.

Pozemek hrobového místa si lze pouze pronajmout. Hrobové zařízení nebo hrobku si lze i koupitVeronika Vároši mluvčí ministerstva pro místní rozvoj

V inzerátu se vypichuje, že „vedle je Jakub Arbes, Jan Jánský, prezident Novotný“. Užitná plocha: 6 m2. Přístup se uvádí jako bezbariérový, stav objektu velmi dobrý. Cena činí 375 tisíc korun. V přepočtu to je 62,5 tisíce za metr čtvereční. Za to už lze v řadě měst pořídit v přepočtu na metr čtvereční, který je v realitách hlavní „měrnou jednotkou“, byt nebo chalupu.

Výrazně levnější, avšak rovněž ve výtečné lokalitě, je hrobka na Vinohradském hřbitově v Praze, rovněž přímo u cesty. A stejně jako u bytů se zájemci ptají, z čeho jsou postaveny a zda jsou s nájemníkem, nebo bez, tak i u této nabídky rovnou prodávající uvádí, že hrobka „je vyzděna bílými cihlami a je prázdná“.

Ceny se liší

Cena za 4 m2 je 50 tisíc korun čili 12,5 tisíce za metr. A to je cena vyšší, než za kterou se prodávají velmi žádané parcely například kolem Prahy, třeba v Černošicích. Jenže stejně jako u bytů není jeden ceník, tak i u hrobek se cenovky značně liší, ačkoliv jde o stejnou lokalitu.

Na pražských Olšanech je v nabídce za 40 tisíc korun leštěný mramorový pomník s možností uložení čtyř uren na ploše právě jednoho metru. V inzerátech se ale ve skutečnosti neprodává úplně celý hrob, ale hrobový kámen a u provozovatele pohřebiště přechází právo nájmu na osobu určenou nájemcem.

„Pozemek hrobového místa si lze pouze pronajmout. Hrobové zařízení nebo hrobku si lze i koupit. Stavba má soukromého vlastníka, pozemek pod ní je obecní nebo církevní a pronajímá se,“ potvrdila Právu Vároši.

Není ale jednoduché vyznat se v tom, podle jakých norem se v případě hrobů řídit.
„Přechod nájmu je možný pouze podle zákona o pohřebnictví, zatímco prodej hrobového zařízení je věcí občanského zákoníku,“ konstatovala mluvčí MMR. Právo stavby podle občanského zákoníku je potřeba pouze u nadzemních hrobek.

Staré kosti a noví nájemci

Hrobový kámen se dědí, nájem nikoli. „Nájem přechází na základě dohody s provozovatelem pohřebiště na osobu určenou nájemcem. Pokud potenciální pokračovatelé nájmu neprojeví zájem o jeho prodloužení, o právo nájmu do určité doby přijdou,“ shrnuje Vároši.

A co když rodina koupí starý hrob či hrobku, kam s původními ostatky? „Lidské ostatky zůstávají pode dnem hrobu či ve výklenku hrobky. Respektuje se vůle zemřelého i po sto letech. Exhumace je možná jen ze zcela naléhavých důvodů,“ zdůraznila Vároši.