Hlavní obsah

NKÚ: Zdravotnické registry stály 130 miliónů. Některé se nepoužívají nebo nefungují

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

Stát za zdravotnické registry zaplatil za devět let od roku 2009 do loňska téměř 130 miliónů korun, některé se ale nepoužívají, uvedl v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Odhalil možné porušení rozpočtové kázně za 27 miliónů korun. NKÚ o svých zjištěních informoval finanční úřad. Ministerstvo zdravotnictví v reakci uvedlo, že v této věci podá trestní oznámení.

Foto: Milan Malíček, Právo

Sídlo Nejvyššího kontrolního úřadu v pražských Holešovicích

Článek

Některé z problémů pramenily podle NKÚ i z toho, že ministerstvo zdravotnictví vytvořilo strategii elektronizace až mnoho let poté, co už fakticky začala.

Za téměř 130 miliónů korun vzniklo od roku 2009 do loňska 43 zdravotnických registrů, jejich roční provoz stojí víc než 70 miliónů korun. Kvůli chybějící strategii elektronizace byly například vytvořeny dva registry za více než 4,7 miliónu korun, které nebyly nasazeny do ostrého provozu nebo nebyly využívány. Z nich Registr intenzivní péče nebyl spuštěn proto, že nemocnice do něj nevložily svá data.

Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy přitom registr pořídilo bez pověření ministerstva, nenutily ho k tomu ani zákony. NKÚ to vyhodnotil jako porušení rozpočtové kázně za téměř 2,5 miliónu korun.

Porušili zákon o veřejných zakázkách 

Nedostatky ve výběrových řízeních kontroloři našli například u Registru nelékařských pracovníků a Registru výzkumných a inovativních projektů v jednotné technologické platformě. Koordinační středisko je zadalo vytvořit pomocí rámcové smlouvy, která se ale těchto systémů nijak netýkala. Podle NKÚ tak porušilo zákon o veřejných zakázkách a také rozpočtovou kázeň za více než 24 miliónů korun.

Komplikace provázejí také vznik Národního registru hrazených zdravotních služeb, který začal předloni vytvářet Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Získávat má údaje od zdravotních pojišťoven, do ukončení kontroly se ho ale nepodařilo spustit v ostrém provozu. Registr měl totiž anonymizovat data pojištěnců prostřednictvím služeb provozovaných ministerstvem vnitra, které ale nebyly pro tento účel jednoduše využitelné.

Strategii elektronizace zdravotnictví vytvořilo ministerstvo až mnoho let poté, co už elektronizace fakticky začala, uvedl NKÚ. Strategie vznikla po osmi letech od zahájení prací až v roce 2016 a počítala s vybudováním Národního centra elektronického zdravotnictví.

„Toto centrum mělo koordinovat již fakticky zahájenou elektronizaci zdravotnictví a související projekty. Centrum ale do konce kontroly nevzniklo," doplnil kontrolní úřad.

Resort uzavírá nové smlouvy

Ministerstvo závěry kontroly nerozporuje, neboť se shodují s výsledky auditů, které loni zadalo.

Vedle podání trestního oznámení došlo ke zrušení Koordinačního střediska pro resortní zdravotnické informační systémy (KSRZIS), které zajišťovalo vývoj a provoz registrů.

„ÚZIS následně celý rok 2017 napravoval právní vztahy mezi resortem a dodavateli jednotlivých systémů a provedl více než sto nutných výběrových řízení. Tyto nápravné kroky probíhaly paralelně s kontrolou NKÚ a dalšími externími audity a byly uzavřeny v lednu 2018,” uvedla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová s tím, že měsíční náklady na provoz registrů se snížil ze 14 miliónů korun téměř na třetinu.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám