Článek
Podle mluvčího ministerstva Jana Pejška za poslední tři roky vyřizovali 82 žádostí, z toho jedenáct projektů odmítli a 71 akcím dali zelenou, ale většinou podmínečně.
Důvody, proč vojáci větrníky odmítají, jsou dva. Buď investoři chtějí elektrárny postavit v ochranných pásmech armádních radarů, nebo by zasáhly do vzdušného prostoru určeného pro výcvik vojenského letectva.
Rotující vrtule vytvářejí radarový stín a radary na část území za nimi nevidí.
Nejčastější příčinou je, že by mohly vadit radarům, kterým by mohly snížit výkon. „Rotující vrtule vytvářejí radarový stín a radary na část území za nimi nevidí, což snižuje bezpečnost letového provozu nebo omezuje data sloužící protivzdušné obraně,“ řekl Právu Pejšek.
Vojáci firmám většinou vyhoví, ale skoro vždy mají své podmínky. Příkladem je, že požadují snížit velikost větrných elektráren. „Nebo jde o povinnost označit větrník kvůli bezpečnosti letového provozu světelnou signalizací nebo barevnými pruhy,“ dodal Pejšek.
Nejvíce žádostí armáda zamítla české pobočce německo-francouzské firmy Max Bögl Ostwind, která postavila v Česku většinu větrných elektráren. Sedmkrát vojáci plány firmy odmítli a 53 projektů jí povolili.
Vadí tetřívek
Martin Vojáček, jednatel společnosti Max Bögl Ostvind, Právu řekl, že obrana není jediným úřadem, který brání firmám v Česku stavět.
Stavitelé větrných elektráren musí před stavbou získat povolení až 30 úřadů, vedle obrany jde i o ministerstvo životního prostředí, Řízení letového provozu, obecních úřadů v místě apod. „Může to být i báňský úřad, který může žádost o stavbu v blízkosti nějakého hornického města zamítnout, protože je to místo poddolováno,“ uvedl Vojáček.
Známé jsou případy, kdy větrné elektrárny musely ustoupit ohroženým živočichům. Např. miliardář a podnikatel v energetice Daniel Křetínský chtěl v Krušných horách postavit větrný park o 18 větrnících, ale nedostal povolení, protože v místě žije vzácný tetřívek obecný a jiná chráněná zvířata.
V Česku je podle odhadů možné zbudovat větrné elektrárny o celkovém výkonu tří až pěti tisíc megawattů. Dnes ale na českých a moravských kopcích stojí jen okolo 150 větrníků o souhrnném výkonu 300 megawattů.
Podle Vojáčka firmy v oboru nemají problém s odmítavým stanoviskem, které se týká např. obrany země nebo ochrany životního prostředí, ale s tím, že vláda se postavila zády k podpoře větrné energie.
„Zvýšení výkonu nevázne tolik na ministerstvu obrany a jiných úřadech jako na vládě, která neschválila koncept obnovitelných zdrojů po roce 2019,“ řekl Vojáček. „Není jistota, za jakou výkupní cenu elektřiny budou elektrárny uvedeny na trh – a do toho investoři nepůjdou,“ dodal.
Podle něj v Německu i v dalších evropských státech rostou větrné elektrárny jako houby po dešti, ale v Česku se jejich výstavba prakticky zastavila.
Podle veřejných informací ministerstvo průmyslu a obchodu uvažuje o tom, že firmy provozující větrné parky budou o státní podporu soutěžit v aukcích, stejně jako to začaly před nedávnem dělat v Německu.