Hlavní obsah
Jistič u elektroměru Foto: Milan Malíček, Právo

Cena elektřiny

Cena elektřiny je tvořena dvěma částmi - regulovanou a neregulovanou. Regulovanou část stanoví Energetický regulační úřad (ERÚ) a její výše je platná vždy celý kalendářní rok. Neregulovanou část stanovují jednotliví dodavatelé a mohou ji během roku měnit.

Jistič u elektroměru Foto: Milan Malíček, Právo
Cena elektřiny

Regulovaná část se na celkové ceně podílí více než polovinou. Skládá se z poplatku za rezervovaný příkon podle velikosti jističe, poplatku za systémové služby, příspěvku na obnovitelné zdroje a poplatek operátorovi trhu.

Poplatek za rezervovaný příkon znamená, že provozovatel soustavy rezervuje podle velikosti jističe určitý příkon. Jistič bývá nastaven tak, aby mohly být všechny spotřebiče v domácnosti zapnuté najednou, přestože takový případ není příliš reálný. Poplatek se platí i při nulové spotřebě elektřiny.

Systémové služby  jsou činnosti, které vykonává provozovatel české přenosové soustavy ČEPS. Jedná se zejména o zajištění rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektřiny v každém okamžiku.

Příspěvek na obnovitelné zdroje, kterým je podporována hlavně výroba ve fotovoltaických elektrárnách, je zastropován na 495 Kč bez DPH (asi 600 Kč s DPH) za spotřebovanou megawatthodinu. Průměrná domácnost, která ročně spotřebuje 2 megawatthodiny, tak měsíčně na obnovitelné zdroje přispívá zhruba stokorunou.

Poplatek operátorovi trhu je platba za činnost státní společnosti OTE, která má na starosti hlavně organizaci krátkodobého trhu s plynem a elektřinou a zpracovávání bilancí nabídek a poptávek na dodávku a odběr elektřiny.

Neregulovaná část tvoří necelou polovinu výsledné ceny. Skládá se ze samotné ceny silové elektřiny a z pevné ceny za měsíc.

Cena silové elektřiny, kterou stanoví dodavatelé, je v zásadě jedinou položkou, kterou mohou odběratelé ovlivnit - když zvolí jiného, levnějšího dodavatele. Výsledná cena ale může být ovlivněna například vstupními bonusy, které platí jen jednorázově, nebo nutností fixace ceny na delší období spojené s nutností podpisu několikaleté smlouvy s dodavatelem. Při výběru dodavatele je tak dobré nesledovat pouze jednotkovou výši silové elektřiny, ale vzít v potaz všechny další aspekty.

Pevná cena za měsíc je poplatek za existenci odběrného místa.

K ceně je ještě třeba připočíst daň z elektřiny, která ale činí zanedbatelných 34 korun za odebranou megawatthodinu, tedy asi tři haléře za kilowatthodinu. Při roční spotřebě 2 megawatthodin tak měsíčně na této dani spotřebitelé zaplatí méně než 6 Kč.

V roce 2019 celková cena elektřiny oproti loňskému roku výrazně narostla, jedná se přitom o dlouhodobý trend. Zatímco v roce 2016 se jedna megawatthodina silové elektřiny na burze prodávala za 20 eur (tehdy přibližně 540 korun), ke konci roku 2018 se vyšplhala až na trojnásobek.

Nový tarifní systém

Už několik let pracuje Energetický regulační úřad (ERÚ) na nové tarifní struktuře, která by měla zohledňovat velikost hlavního jističe, což by podle úřadu mělo být pro odběratele férovější. V prvotní podobě však návrh znamenal dramatické zvýšení cen elektřiny pro lidi s malou spotřebou a pro chataře. Takové navýšení odmítl i tehdejší předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Jak by se změna tarifu dotkla spotřebitelů
Chatař, který používá sazbu D01d, má jistič 3x16A a ročně spotřebuje 1000 kilowatthodin elektřiny, za rok 2016 zaplatil u společnosti ČEZ s běžným tarifem necelých šest tisíc korun.
Při novém účtování by platil o 1600 Kč, tedy o 27 procent více. Měsíčně by jej tak tento tarif vyšel o více než sto korun dráže než nyní.
Chalupář s jističem 3x25A a distribuční sazbou D02d se spotřebou 300 kilowatthodin ročně, by za rok 2016 zaplatil asi 3500 korun, ovšem podle nových sazeb by to bylo o 4400 Kč, tedy 125 procent více.
Naopak domácnost v bytě, která používá sazbu D01d a instalovaný jistič 1x20A a ročně spotřebuje 1000 kilowatthodin, by oproti cenám v roce 2016 ročně ušetřila asi 370 korun.
Rodina žijící v bytě s tarifem D02d, jističem 1x25A a spotřebou 2000 kilowatthodin ročně by za rok ušetřila přes 1600 korun, tedy 16 procent.

Původně měl být nový systém zaveden v praxi už v roce 2017. Začátkem roku 2016 však tehdejší předsedkyně ERÚ Alena Vitásková, i na základě odporu veřejnosti k připravovanému návrhu, připustila změny. Své připomínky ERÚ mohli posílat také občané. Zavedení nové tarifní struktury se nakonec nejprve posunulo až na rok 2019, avšak postupně se od ní upustilo.

Podle Vitáskové má Česko čas na změnu tarifu zhruba do roku 2040, v půlce roku 2016 také uvedla, že nedoporučuje zásadní změny tarifů elektřiny do doby, než bude mít zhruba třetina maloodběratelů vlastní zdroj. Dnes se jedná o pouhý zlomek z nich.

V létě 2019 proběhla médii zpráva, že ERÚ pracuje na nové změně tarifů. Podle mluvčího úřadu Pavla Martínka však zatím nelze říct, jak bude změna koncipována.

Zdůvodnění změn

ERÚ změny na svých webových stránkách zdůvodňoval takto:

Energetika prochází významnou transformací, která by se dala nazvat jako „doba decentralizační“. Její hlavní charakteristikou je podle ERÚ rozšiřování výstavby malých výroben, především na bázi obnovitelných nebo nízkoemisních zdrojů, budovaných přímo v místě spotřeby nebo její blízkosti.

Tento trend má zásadní vliv na změnu využití existujících energetických sítí a bude jej mít bezesporu i nadále. Již dnes musíme počítat s dodatečnými náklady na přizpůsobení se novým potřebám decentralizované výroby tak, abychom byli schopni zajistit bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy s nepřetržitou dodávkou elektřiny v požadovaném množství a kvalitě pro všechny uživatele systému.

Nutnost změny

V současné době je zpoplatnění služeb sítí v elektroenergetice založeno na principech, které jsou dlouhodobě neudržitelné. Hlavním důvodem je, že podstatná část nákladů na zajištění těchto služeb má charakter fixních nákladů nezávislých na odběru elektřiny, avšak od zákazníků je tato fixní část nákladů vybírána v závislosti na velikosti jejich odběru. Je zřejmé, že pokles odběru nevyvolává pokles těchto nákladů. Celý systém musí být nepřetržitě schopen uspokojit okamžitou potřebu všech uživatelů k němu připojených.

Chceme-li poskytnout spotřebitelům elektřiny dlouhodobě udržitelné podmínky a korektní investiční signály pro realizaci jejich podnikatelských záměrů, včetně výstavby vlastních výrobních zdrojů, je nezbytné výrazně upravit stávající tarifní systém v elektroenergetice. Pokud bychom tak neučinili, budeme čelit obrovským křížovým subvencím mezi kategoriemi spotřebitelů elektřiny a skrytým dotacím decentrálních výroben, které jsou sociálně neobhajitelné.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků