„Návrh jsem podal pro bono (pro veřejné blaho, - pozn. red), jako patriot Karlových Varů. Skutečnost, že chybělo méně než tři sta hlasů a více jak 74 všech hlasujících hlasovalo pro, je existenčně důležitá pro naši obec, která dodnes trpí vyhnáním 95% obyvatel po roce 1945,“ uvedl Němec v dopise adresovaném do redakce Práva.

„Je to poprvé v novodobé historii našeho města, kdy jsme se jako obyvatelé jasně a zřetelně, na dobrovolnické bázi, vyjádřili k srdci našeho města, což Vřídlo je,“ pokračoval Němec, který je odhodlaný dojít až k Ústavnímu soudu. „Vzhledem k tomu, že město Karlovy Vary samo přiznalo chybné sčítání hlasů, je potřeba objasnit, zdali obec vzhledem k referendu splnila všechny podmínky dané zákony či nikoliv,“ dodal advokát, který prý nezastupuje petiční výbor ani politiky.

Současná podoba Vřídelní kolonády v Karlových Varech.

Současná podoba Vřídelní kolonády v Karlových Varech.

FOTO: Rudolf Voleman, Právo

K tomu, aby bylo referendum platné, muselo by se ho zúčastnit alespoň 35% oprávněných voličů, což odpovídá 13 217 voličům. K urnám jich ale v Karlových Varech přišlo jen 12 712, tedy 33,66% oprávněných voličů. Při referendu hlasovalo pro repliku 9654 voličů, což je většina z celkového počtu voličů, kteří k referendu přišli. Proti stavbě byly přes tři tisíce voličů a 77 se jich při hlasování zdrželo. V Karlových Varech je téměř 40 tisíc oprávněných voličů. [celá zpráva]

Vedení karlovarské radnice se chystá vzhledem k neplatnosti referenda plnit usnesení svého zastupitelstva, podle kterého bude postupně připravena mezinárodní architektonické soutěže na řešení prostoru Vřídelní kolonády a jejího okolí. To má zabrat zhruba dva tři roky. Mezitím chce město pokračovat v opravách havarijního stavu kolonády a zejména jeho podzemí, kde se jímá a do lázeňských sanatorií čerpá vřídelní voda, která je pro lázně tím nejdůležitějším.

Stávající Vřídelní kolonáda byla postavena v 1975 podle návrhu architekta Jaroslava Otruby. Zděná kolonáda s litinovými prvky byla dostavěna v roce 1879 vídeňskou architektonickou kanceláří Fellner a Helmer v novorenesančním stylu. Návrh této kanceláře tehdy vyhrál mezinárodní architektonickou soutěž mezi 23 jinými projekty. Rozebrána byla kvůli špatnému technickému stavu v roce 1939.