Opráší proto návrh, který prošel loni připomínkovým řízením, nakonec však před parlamentními volbami spadl pod stůl.

„Návrh nového bodového systému byl už loni dotažen do konce. V programovém prohlášení vlády Andreje Babiše jsme se však o něm teď nezmínili, abychom předčasně neaktivizovali odbornou veřejnost i politiky a nedošlo k záplavě připomínek,“ řekl ve čtvrtek Právu Ťok.

Ministr dopravy počítá s tím, že půjde o poslanecký návrh, který má větší šanci na rychlé projednání.

„S ředitelem služby dopravní policie Tomášem Lerchem jsme se shodli, že bodový systém je nutné v zájmu zvýšení bezpečnosti silničního provozu skutečně zjednodušit a současně u nejzávažnějších přestupků přitvrdit,“ sdělil Ťok.

Dvakrát a dost

A jak to tedy má v budoucnu s body vypadat? Místo dosavadní sedmibodové stupnice se přestupky podle závažnosti mají rozdělit do tří kategorií s šesti, čtyřmi nebo dvěma udělovanými body.

Například za jízdu na červenou či překročení rychlostního limitu o padesát kilometrů v hodině má být šest místo dosavadních pěti bodů. Pokud by se řidič takového přestupku dopustil v průběhu roku dvakrát, přišel by automaticky na dvanáct měsíců o řidičský průkaz. Platit tedy má princip dvakrát a dost.

Blokové pokuty pro nejzávažnější přestupky chce MD stanovit pevně. Pokutu 5000 korun by tak měl řidič zaplatit například za překročení rychlosti v obci o 40 km/h nebo mimo obec o 50 km/h či za průjezd křižovatkou na červenou.

Novinkou je také navyšování sazeb na dvojnásobek, pokud bude spácháním přestupku způsobena dopravní nehoda. Nejvyšší možná výše pokuty však má být omezena na 100 tisíc korun. A pokud by řidič způsobil nehodu se závažnými zdravotními následky, má ho kromě toho čekat zákaz řízení až na tři roky.

Evropa přitvrdí

Zatímco se zavedením nového bodového systému v Česku lze počítat nejdříve v průběhu roku 2019, postihy za dopravní přestupky už letos mají přitvrdit a pravidla provozu se změnit v několika evropských zemích.

Jak na čtvrteční tiskové kon­ferenci informoval mluvčí Ústřed­ního automotoklubu ČR (ÚAMK) Igor Sirota, například na Slovensku bude opilému řidiči hrozit rok vězení a až desetiletý zákaz řízení. Zvažuje se také zadržení nebo dokonce konfiskace jeho vozidla. Postihy chce zpřísnit také Velká Británie, která se chystá zavést pro viníka nehody s těžkými následky, u nějž bylo zjištěno více než 1,5 promile alkoholu, čtyři roky odnětí svobody až doživotí.

V Polsku ministerstvo spravedlnosti navrhlo kvalifikovat stáčení tachometrů u ojetin jako trestný čin. „V případě, že polský Sejm tento návrh schválí, bude Česká republika jedinou středoevropskou zemí, která přetáčení tachometrů trestně nepostihuje,“ upozornil Sirota.

Řada evropských měst navíc zavádí ekologické plakety pro vjezd vozidel do centra. ÚAMK proto řidičům doporučuje, aby se před cestou do dané země informovali o tamějších podmínkách a předpisech.