Článek
Na Pražském hradě budou v polovině ledna vystaveny korunovační klenoty. Předcházet tomu bude výstava vzácných listin včetně Zlaté buly sicilské nebo originálů rukopisných středověkých památek.
Na konci února v Císařské konírně začne výstava Labyrintem dějin českých zemí. Formou zážitkové expozice představí tisícileté období, ve kterém vznikal a formoval se český stát.
Největší výstavou by měly být od března do konce října Doteky státnosti v Jízdárně Pražského hradu. Její osu budou tvořit období různých prezidentů.
Rašín i Hovory s TGM
Dramatický příběh Rašín, nazvaný podle jednoho z „mužů 28. října“, napsal a natočil pro Českou televizi Jiří Svoboda s Ondřejem Vetchým v titulní roli a Miroslavem Donutilem v roli prvního ministerského předsedy ČSR Karla Kramáře.
„Léta si kladu otázku, proč je Alois Rašín, osobnost příkladně vlastenecká, která svému přesvědčení věnovala život, tak odsunut do zapomnění,” řekl k námětu režisér Svoboda.
Ondřej Vetchý ke své postavě konstatoval: „Pan Rašín je pro mě nositelem toho nejlepšího, co tato země vygenerovala. Byl to demokrat, vlastenec.“
Letos 25. října bude mít v kinech premiéru film Jakuba Červenky Hovory s TGM. Je to film o dvou mimořádných mužích, Masarykovi a Karlu Čapkovi, i o tom, že první republika, kterou symbolizovali, měla hluboký obsah a myšlenkový smysl.
Příběh se odehrává v roce 1928. Jde v něm o rozhovor z československých dějin a také vynikající příležitost pro dva herce, jediné, kteří ve filmu hrají – Martina Hubu v roli Masaryka a Jana Budaře, který ztvárnil Čapka.
Scenárista Petr Šiška a režisér Dušan Rapoš natáčejí československou pohádku Když/Keď draka bolí hlava. Její premiéra je naplánována na říjen letošního roku. „Citlivě a nepoliticky oslavíme sto let vzniku Československa,“ řekl Právu Rapoš.
Rozlomená doba
Nejvýznamnější výstavu výtvarného umění ke vzniku Československa připravuje Muzeum umění v Olomouci od září 2018 do ledna 2019. Jde o mezinárodní projekt nazvaný Rozlomená doba s podtitulem Zrod soudobého Středoevropana 1908–1928, jenž bude postupně představen ve všech zemích Visegrádské čtyřky.
Autor koncepce Karel Srp k tomu Právu řekl: „Představíme malířství, sochařství, ale i fotografii a film v bývalém Rakousko-Uhersku. Výstava bude sledovat jeho další vývoj ve státech, které vznikly po jeho rozpadu. Přihlédne rovněž k situaci v Německu a Paříži jako centru světového umění, kde mnoho umělců před rokem 1914 i po roce 1918 žilo, pracovalo nebo studovalo. Bilance začne expresionismem, přesune se přes vlivy kubismu, směrem ke konstruktivismu a skončí u abstraktního umění a funkcionalismu. Zastoupeno bude přes sto umělců a putovní výstava bude mít řadu zahraničních výpůjček.“
Moravská galerie v Brně chce ukázat prostřednictvím souborné výstavy Josefa Šímy, jak se mladí malíři Československé republiky dostávali do kontaktu s umělci žijícími ve Francii. Po rozpadu Rakousko-Uherska již nebyli v podřadném postavení a mohli navazovat sebevědomá partnerství s avantgardními uskupeními, jako byla například Vysoká hra či Surrealistická skupina. Výstava se otevře 26. října.
Národní galerie v Praze otevře ve Veletržním paláci 28. října novou expozici věnovanou malířství a sochařství od začátku první republiky do roku 1938. Její součástí bude i slavná francouzská sbírka klasiků pařížského moderního umění, kterou z velké části nakoupil československý stát pět let po svém vzniku.
Knihy i inscenace
Nakladatelství Epocha chystá k vydání práci Miloslava Martínka Český rozvod s c. a k. mocnářstvím. V polovině ledna vyjde publikace Prezidenti (XYZ) historika a publicisty Vladimíra Lišky.
Chystá se také kniha Tomáše Hejny Česká srdce (Olympia) o osudech významných i pozapomenutých osobností historie předcházející založení ČSR i z jejích prvních desetiletí. V knize Ostny a oprátky, kterou připravuje nakladatelství Host, se historik Jiří Padevět věnuje konkrétním reakcím různých osobností.
Operní soubory pražského a brněnského Národního divadla nastudují Smetanovu Libuši, skladatelem vyhrazenou slavnostním příležitostem, plzeňská opera Fibichovu Nevěstu messinskou.
Výročí bude věnován i festival Janáček Brno organizovaný Národním divadlem Brno, který koncem roku uvede celé Janáčkovo jevištní dílo v inscenacích světových osobností.
Plzeňská činohra chystá Tylovu Drahomíru, Slovácké divadlo v Uherském Hradišti nový pohled na Tylovu Fidlovačku.