Prezident nepodepsal Fajtův jmenovací dekret na jaře 2015 společně s dekretem pro fyzika Ivana Ošťádala a politologa Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Zeman to zdůvodnil vážnými prohřešky akademiků z minulosti.

V případě kunsthistorika Fajta hlava státu argumentovala jeho údajnou žádostí, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele galerie. „Já tuto žádost považuji za nepřímou žádost o úplatek a odmítám jmenovat vysokoškolským profesorem toho, kdo požádal o úplatek,” řekl před časem Zeman.

Fajt označil Zemanovy argumenty za nepravdivé a manipulativní. Prezident se podle něj chová nepřípustně svévolně.

Fajt a Univerzita Karlova podali na prezidenta žalobu na ochranu proti nečinnosti, avšak neuspěli. Stejně dopadli s následnou kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu. Proto se nyní obrátili na Ústavní soud. Na stížnost upozornil server Lidovky.cz.

Soudcem zpravodajem bude Rychetský

Ústavní stížnost přišla 6. listopadu, soudcem zpravodajem se podle rozvrhu práce stal Pavel Rychetský, zjistila ČTK z přehledu plenárních věcí.

Na Ústavní soud se již dříve obrátil také Ošťádal, kterého Zeman rovněž nejmenoval profesorem s poukazem na jeho údajné někdejší kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Soud má vyhlášení nálezu naplánované na 20. listopadu. Ústavní soud by měl zejména vyjasnit, zda lze dopis adresovaný tehdejší ministryni školství Kateřině Valachové považovat za rozhodnutí, které prolomilo prezidentovu nečinnost.

Proti nečinnosti hlavy státu se chtěl soudně bránit i třetí z nejmenovaných akademiků, politolog Eichler. Žalobu podanou k pražskému městskému soudu ale loni v dubnu stáhl.