„Prakticky žádná omezení pro takovou vládu neplatí,“ potvrdil Novinkám profesor Václav Pavlíček z Právnické fakulty Karlovy Univerzity. Zdůraznil však, že podle jeho názoru by měla taková vláda dělat jen nezbytné kroky.

„Právní omezení pro ni neplatí. Vychází se z toho, že ta omezení jsou pouze politická. Pokud víte, že plnohodnotná vláda je pouze ta, která má důvěru Sněmovny, tak když tu důvěru Sněmovny nemáte, tak jste jen udržovací vláda a nemáte dělat nic, co má dlouhodobou povahu,“ míní další z ústavních právníků Jan Kysela.

Norma je vláda s důvěrou, bez ní by ani neměla existovat

Podobně to vidí i ústavní právník Jan Kudrna. „Všechno právně funguje tak, jako kdyby důvěru měla. Problém je v tom, že když vláda důvěru nemá, tak by ani neměla existovat, nebo by neměla existovat moc dlouho a měla by dělat jen to, co je nezbytné do doby, než bude ustavena vláda s důvěrou,“ uvedl Kudrna.

Zdůraznil, že není v pořádku, aby menšinová vláda bez důvěry vládla například čtyři roky, jak avizoval prezident Miloš Zeman. Ten ve čtvrtek vzkázal, že než aby hnal lidi k předčasným volbám a nechal za ně stát utratit další miliardu, raději nechá vládnout menšinový kabinet Andreje Babiše bez důvěry i čtyři roky. Ústava mu prý nesvazuje ruce žádnými termíny. [celá zpráva]