Hlavní obsah

Brandlův obraz zůstává Smiřicím, katolická církev neuspěla

Právo, Ludmila Žlábková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Hradec Králové
Aktualizováno

Oltářní obraz Petra Brandla Klanění tří králů, který už po staletí visí v zámecké kapli ve Smiřicích na Královéhradecku, patří městu Smiřice. Rozhodl o tom ve středu Okresní soud v Hradci Králové, který tak nevyhověl žalobě římskokatolické farnosti Holohlavy, požadující vydání národní kulturní památky a dalších předmětů z mobiliáře kaple Zjevení Páně do svého vlastnictví.

Zástupci Smiřic a církve ke sporu o Brandlův obrazVideo: Ludmila Žlábková, Právo

 
Článek

V krátkém odůvodnění soudkyně uvedla, že dotčený obraz není původním církevním majetkem.

„Vlastnila ho císařská rodina, pak přešlo vlastnictví na československý stát, a to až do roku 1991, kdy přešel do vlastnictví obce,“ uvedla soudkyně s tím, že obce nejsou zařazeny mezi povinné osoby, není tedy možné po nich požadovat vydání majetku z titulu zákona o majetkovém vyrovnání s církví.

Foto: Ludmila Žlábková , Právo

Brandlův oltářní obraz Klanění Tří králů

Zamítnut byl i požadavek církve o určení vlastnictví státu. „V době, kdy měla být zahájena držba obrazu církví, byl majetek ve vlastnictví státu nezcizitelný,“ poznamenala soudkyně.

Odmítla tak tvrzení žalující církve, že z dochované korespondence mezi institucemi vyplývá, že, převod patronátní agendy ze státu na duchovního správce měl i majetkoprávní povahu. Od roku 1950 byl podle církve farní úřad oprávněným držitelem dotčeného oltářního obrazu, po uplynutí tříleté vydržecí doby se stala církev jeho vlastníkem.

Církev zváží odvolání

„V dokumentech je odkaz na jiný protokol a je evidentní, že k předání veškeré agendy farního úřadu v Holohlavech došlo k 31. březnu 1950. Příslušný protokol o předání se nepodařilo dohledat,“ přiznal advokát církve Stanislav Hykyš.

Rozsudek dosud není pravomocný, právní zástupce žalující strany také hned na chodbě soudu signalizoval, že se jeho klient odvolá.

„Zvážíme podání odvolání, neboť nepovažujeme důvody, které uvedl soud, jako přesvědčivé. Ten obraz si to zaslouží,“ uvedl advokát Hykyš s tím, že vlastnictví obrazu církví stát uznával jak před rokem 1989, tak po něm. Když byl obraz zapůjčován pro výstavu u příležitosti Brandlova výročí, byla smlouva o zápůjčce podepisována s farním úřadem.

„Proti tomu se město začalo vlastnicky chovat až v roce 2002, 2003 za nejasných okolností,“ dodal Hykyš.

To starosta Smiřic Luboš Tuzar (bezp.) ale zpochybnil, když připomenul, že například v roce 1973 město požadovalo po farnosti zaplacení nájmu za užívání kaple. „Ale nedohodli se. Proto si ve stručnosti církev vzala z kaple klekačku, závěs a odešla,“ uzavřel starosta.

„Žaloba církve byla unfair, skoro jsme to charakterizovali jako pokus o krádež. Drtivá většina obyvatel Smiřic to považovala za naprostou drzost a nehoráznost,“ hodnotí žádost církve o vydání obrazu Tuzar.

Vlastnictví církve je fabulací, tvrdí starosta

„Je naprostá fabulace, když církev tvrdí, že byla někdy vlastníkem. Pokud se podíváte na evidenční listy ministerstva kultury, je zde kolonka označená jako ‚vlastník, správce, uživatel‘. Když si z toho vycuknete jenom to ‚vlastník‘, tak se to tváří jako vlastník,“ upozornil starosta.

Obraz byl podle něj vždy šlechtický, v závislosti na změnách vlastníků smiřického panství. „Kněžna Štemberkovna si ho nechala vymalovat od Petra Brandla za 1500 zlatých záhy poté, co byla postavena kaple,“ poznamenal Tuzar.

Církev tvrdila, že vlastnictví obrazu na ni přešlo na přelomu 40. a 50. let v době, kdy skončil patronát tehdejších státních statků nad kaplí Zjevení Páně. Město naopak argumentovalo, že kaple – coby šlechtický majetek – církvi nikdy nepatřila.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám