Co dělá prezident Zeman špatně, že ho chcete nahradit?

Možná mě za to nebude mít řada lidí ráda, ale já si ho za spoustu věcí vážím. Ale myslím, že prezident musí pracovat na 100 procent, a to on při jeho zdravotním stavu nemůže být schopen. A také si myslím, že by prezident neměl používat vulgarismy.

Ale vy také umíte být příkrý. Uvedl jste, že chcete být prezidentem, aby na Hrad nemohl usednout další zbabělec. Koho jste tím myslel?

Prezidenta Beneše. Celý národ se chtěl bránit a on zhodnotil, že obrana by byla marná a rozhodl elitářsky proti vůli národa. Nejvíce mu ale vyčítám, že abdikoval a odjel do Anglie. To byla ta největší zrada, protože tady v tom, co připustil, lidi nechal. I Holanďané, kteří byli mnohem slabší než my, se bránili pět dní. A to nemluvím o Polácích. Přitom počet padlých Čechů a Moravanů byl na počet obyvatel hodně vysoký.

Beneš byl v dost svízelné situaci kvůli sudetským Němcům a o postoupení pohraničí rozhodly velmoci v Mnichově. Vy byste na jeho místě udělal co?

Postavil bych se nacistům a nevydával bych Sudety.

A jaké ohrožení vidíte dnes?

Bezpečnostní situace se neustále zhoršuje. Narůstají teroristické útoky. Evropské státy si s terorismem a politickým islámem nedovedou poradit a stačí málo, aby nám to přerostlo přes hlavu. Když v roce 1936 ministr národní obrany Machník ve Sněmovně varoval před nacistickým nebezpečím, řada poslanců říkala, že maluje čerta na zeď. A za dva roky jsme vydávali Sudety a půl roku poté jsme již neexistovali.

Proti muslimům nic nemámJiří Hynek

Ohrožuje nás islám?

Proti muslimům nic nemám, a znám jich několik a vím, že kdyby tu zvítězil militantní islám, tak by šli jako odrodilci na popravu. Ale neustálé couvání před ideologií Islámského státu může být pro Evropu smrtelné. Řeč je o politickém islámu, který požaduje politickou moc. Ten nás ohrožuje. Rád jezdím do muslimských zemí a ctím tam jejich pravidla, ale to se nedá říci o muslimech tady. Musíme nekompromisně vyžadovat dodržování našich pravidel.

Jak na to ohrožení chcete reagovat?

Musíme mít připravené a vycvičené bezpečnostní složky. A nesmíme si v Evropě tolerovat porušování vlastních pravidel. Je strašné, když Angela Merkelová řekla, že ignoruje dublinské dohody, podle kterých musí uprchlík požádat o azyl v první unijní zemi. Není možné přijímat takové množství migrantů, zvláště když bezpečnostní složky říkají, že mnoho z nich pomoc nepotřebují a jsou potencionální hrozbou.

Jak to chcete řešit?

Budovat uprchlické tábory mimo EU a tam prověřovat, koho vpustit a koho ne. Dnes to funguje tak, že pohraniční policie na jihu Evropy je schopna dávat uprchlíkům bez dokladů falešnou identitu. Ta je obrovské bezpečnostní riziko. My se proti tomu musíme ozvat. A odmítat kvóty, protože musí zůstat naší pravomocí, koho sem pustíme. Už dávno se měly přetrhat pašerácké stezky vojenským způsobem.

Kdo má takto vojensky zasáhnout? NATO?

NATO k tomu nemá kompetence. Ale ti, kdo jsou na hranicích schengenského prostoru. Italové a Řekové dostali obrovské množství unijních peněz - tedy i našich peněz - na to, aby tuto hranici zabezpečili. A nic. Začala proto s nimi Evropská komise řízení? Nezačala. A s námi - kvůli odmítání kvót - ho zahájila a hrozí nám sankce. To je neuvěřitelně nespravedlivé. Když řekne něco velká země, tak se nic neděje, když to řekneme my nebo Maďaři, tak jsme troublemakeři. Jestli má mít EU budoucnost, tak by měly všechny státy být vnímány stejně.

A co navrhujete v Česku?

Je to sice nepopulární, ale my jsme pro znovuzavedení vojenského výcviku. Na tři měsíce pro všechny mladé muže povinně a u žen dobrovolně. Dnešní profesionální armáda je pouze mírová, tedy udržuje elementární schopnosti. Nemáme vůbec žádné zálohy. Necelé dva tisíce dobrovolných záloh jsou směšné. Švýcarsko, Finsko i Rakousko mají povinnou vojenskou službu, od loňska i Norsko a v nějaké podobě i Dánsko. Finové dokáží mobilizovat 250 tisíc lidí. To vysílá signál, že jsou ochotni se sami bránit.

U nás také platí zákon o mobilizaci...

Ano, ale nejsou vycvičení. V branném zákoně je, že výcviku je občan povinen se podrobit ve stavu ohrožení či válečném stavu. To je přece nesmysl.

Před dvěma lety o tom uvažovalo i ministerstvo obrany, ale nakonec z toho sešlo i kvůli tomu, že armáda řekla, že je to nerealistické, protože nemá dostatek výcvikových kapacit.

To je chyba v uvažování. Správně to má být tak, že se vyhodnotí bezpečnostní situace, politici řeknou, co je potřeba, a armáda řekne, co potřebuje, aby to splnila.

Co se člověk za tři měsíce naučí?

Stane se z něj voják střelec, který bude schopen v případě ohrožení hlídat důležité objekty. Když bude stav ohrožení, tak je povoláte k dalšímu výcviku a budete mít na čem stavět.

Byla podle vás chyba opustit systém povinné vojenské služby?

Přechod na čistě profesionální armádu byla chyba, ale chápu, že v té době k tomu došlo. Místo, abychom hloupý socialistický systém změnili, tak jsme přešli na profesionální armádu. Ale není pozdě, můžeme se k tomu vrátit. Třeba Švédsko se k tomu také vrací. Je to nutné, protože za pár let už bude pozdě.