Hlavní obsah

Vyšší platy kantorům slibují před volbami všichni

Právo, Jiří Mach

Dodrží-li politické strany sliby, jak zlepšit po volbách vzdělávání, mohou si být učitelé jisti, že je další růst mezd nemine. Hlavní politické strany se také shodují, že jim omezí administrativu a že děti budou mít lepší přístup ke školkám. Nicméně podle odborníků jsou volební programy pro školství unylé a většinou není jasné, jak chtějí politici svých cílů dosáhnout.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Strany ve svých programech slibují, že si učitelé polepší. Ilustrační foto

Článek

Slib zvyšování mezd kantorů se táhne napříč politickým spektrem. Soc. dem. a lidovci chtějí během následujícího volebního období zvyšovat platy podle požadavků odborů. Tedy tak, aby v roce 2021 činil průměrný plat pedagoga 130 % průměrné celostátní mzdy. „Prosadíme, aby veřejné základní školství bylo pro rodiče a děti opravdu bezplatné, včetně volnočasových aktivit,“ píše ČSSD v programu.

ANO slibuje navýšit mzdy na 150 procent stávající výše, přičemž průměrný plat učitele ZŠ za loňský rok činil 30 509 korun. Podle ODS by se výdělek učitele měl zvednout minimálně na 35 tisíc.

Dostupnost mateřinek

TOP 09 se obecně zavazuje posílit prostředky na školství o 30 miliard korun a zvýšit platy, takže „učitel bude patřit k nejlépe placeným státním zaměstnancům“. Komunisté jen konstatují, že platy zvýší.

Strany se také zaručují, že zlepší dostupnost mateřinek. ODS a TOP 09 ale třeba chtějí zrušit povinnou předškolní docházku, která platí od letoška.  Podle ČSSD by se měla prodloužit provozní doba školek a zajistit jejich dostupnost. Kromě toho strana chce i delší fungování školních družin a širší síť jeslí.

ANO přidává slib, že podpoří využití předškolních zařízení i pro nízkopříjmové domácnosti.  Lidovci tvrdí, že zajistí místo ve školkách dětem už od tří let věku. Komunisté zase navrhují obědy zdarma, a to i v ZŠ, a zrušení poplatků za školní družiny a kluby. Ostatně podle nich by i učebnice na středních školách měly být zadarmo.

Experti: Jen hesla bez hlubší znalosti

Všechny strany chtějí zlepšit učitelům profesní podmínky a vedle vyšších platů je zpravidla chtějí zbavit administrativy. ANO píše o minimalizaci této zátěže, ODS uvádí méně papírování. „Zajistíme snížení byrokratické a administrativní zátěže ředitelů i učitelů,“ uvádějí bez dalšího lidovci.

Jak toho chtějí strany dosáhnout, není jasné, což je problém i mnoha dalších vytyčených cílů ve volebních programech.

„Všechny volební programy se zabývají problematikou, jako je financování škol, inkluze, práce s pedagogy apod., ale nemají konkrétní návrhy. Zůstávají u deklarací. ODS chce zrušit povinnou inkluzi a nechat to na dobrovolném úsudku škol. To neříká vůbec nic,“ řekl Právu Bohumil Kartous ze vzdělávacího spolku EDUin. Zrušení obecné inkluze by totiž mohlo vést zase k předchozímu stavu, kdy některé školy postižené děti odmítaly a jinde jich měli přemíru. „Jak toto budou řešit?“ ptá se Kartous.

Plno prázdných slov

„Některé návrhy možná nejsou špatné, ale obecně jsou programy hodně heslovité. Učitele mají všichni za vlajkovou loď, ale otázkou je, jestli se něco skutečně stane,“ zapochyboval.  I podle Daniela Münicha z institutu CERGE-EI jsou programy předních stran vágní. „Můj dojem je, že strany nemají odborníky, kteří by se vzděláváním dlouhodobě zabývali. Strany asi ani nevěří, že jsou programy důležité. Když tam ale nic není, tak po volbách není nic moc co dělat,“ řekl Právu.

A přitakal jim i ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl: „Ve všech programech jsou krátkodechá opatření a říká se mělo by se. Ale nikdo vám neřekne, jak se to udělá. Jsou to prázdná slova. Občas je tam dobrý nápad, ale jak se to zrealizuje...“ Jako příklad uvedl jeden z návrhů ANO, podle nějž by se měly zrušit předměty a nahradit je výuka v širších blocích, kde se látky z různých oblastí prolínají.  Vycházejí ze vzoru severských zemí, jejichž vzdělávací systémy patří do světové špičky. „Ale jak to chcete udělat? Dokdy?“ hodnotil Šteffl.

Lidovci odmítají multikulturalismus

Naopak třeba komunisté by chtěli obnovit na ZŠ centrální osnovy. V plejádě nápadů se vymyká i slib KDU-ČSL: „Ve vzdělávání jasně zdůrazníme kořeny naší civilizace, národní kulturu a vlastenectví. Odmítáme ideologii multikulturalismu a podobné umělé zásahy.“ „Kdo ví proč, ale je to tam,“ komentoval Kartous.

Podle něj a Münicha mají nejpropracovanější program zelení, ale ti nemají moc šancí ve volbách uspět.

Našly se i další kontroverze. TOP 09 oprášila školné na vysokých školách. Už ale neprosazuje plošné zpoplatnění studia. „Vzdělání je nejlepší investice do budoucnosti, a proto umožníme vysokým školám zavést školné,“ píše v programu. K dispozici by byl systém grantů a půjček na úhradu nákladů za studium. Školy by významnou část měly použít na stipendia pro talentované studenty z chudších rodin.

Lidovci naproti tomu garantují bezplatnost pro první vysokou školu v případě dokončení studia v řádné době. Za bezplatná studia a stipendia pro chudé se berou i ČSSD a KSČM. ANO se o tomto tématu nezmiňuje a ODS by zpřísnila poplatky za překročení standardní doby.

Reklama

Výběr článků

Načítám