V sále navrženému už v 60. letech Karlem Pragerem nepřekáží téměř žádný mobiliář. Stěny i strop jsou černé a dávají vyniknout hlavnímu prvku. Je jím širokoúhlá projekční stěna o rozměrech 24 x 4 metry, kterou obsluhují čtyři projektory najednou.

Promítací technologie umožňuje ukázat budoucí podobu ulice v poměru 1:1, přičemž jsou vidět detaily, jako třeba výšku obrubníku, anebo mít hektary pražských rozvojových území z dronu jako na dlani. Část sálu je vyčleněna na amfiteátr s více než stovkou míst pro diskuse, nechybí knihovna a kavárna.

Centrum pro architekturu a městské plánování CAMP.

Centrum pro architekturu a městské plánování CAMP.

FOTO: Petr Janiš, Právo

CAMP má podle ředitele IPR Ondřeje Boháče sloužit debatám o rozvoji Prahy, jednotlivých projektech, o architektuře. Podle Boháče jde nyní o velmi vyhrocené téma, které se nepojímá racionálně. CAMP by to měl změnit. „Jde o místo, které chybělo, které vytvoří neutrální půdu. Něco jako modré přilby OSN,“ řekl Boháč.

Databáze projektů

Nevznikl jen nový prostor. Kritik architektury Adam Gebrian, který s IPR spolupracuje, dal dohromady databázi nových významných stavebních projektů v Praze, soukromých i veřejných. Databáze pokrývá v základním přehledu desítky projektů od rozšíření čistírny na Císařském ostrově přes centrum byznysu na Masarykově nádraží po kauzu zbořeného domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice a plánované novostavby na jeho místě.

Ani Gebrianovi se nepodařilo od investorů získat podklady ke všem projektům, o které jménem IPR požádal. „Chtěli jsme jich shromáždit zhruba kolem stovky, mám jich dvě třetiny, třetinu jsme z různých důvodů nedostali,“ uvedl Gebrian.

Centrum pro architekturu a městské plánování CAMP.

Centrum pro architekturu a městské plánování CAMP.

FOTO: Petr Janiš, Právo

Databáze se objeví i na webu, na adrese praha.camp. Podle Gebriana by mělo jít o standard, který ovšem v Praze standardem nebyl, natož koncentrovaným na jednom místě. Jiná města přitom přehled o nejrůznějších stavebních aktivitách mají.

Filmy a odborné diskuse

IPR vedle tvorby metropolitního plánu a mnoha dalších aktivit zastupuje Prahu v územních řízeních. Přesto Gebrian nechce, aby databáze projektů v CAMPU obsahovala každou garáž. Má jít o ty nejvýznamnější zásahy do podoby města, jichž není vůbec málo. „Bude jistou věcí prestiže každého investora, aby v té databázi byl,“ vyjádřil očekávání Gebrian.

V CAMPu se budou promítat architektonické filmy a pořádat odbornější diskuse. První z podstatných má přijít na řadu 20. listopadu a týkat se projektu nové čtvrti Smíchov City developerské skupiny Sekyra Group. Na CAMP – slibovaný od roku 2012, v němž se IPR zrodil z tehdejšího Útvaru rozvoje města – přispěla Praha.

Podle mluvčího IPR Marka Váchy šlo o dotaci asi 14 miliónů korun s tím, že provoz ve výši 5 až 6 milionů korun ročně má pokrýt IPR ze svého. „Jsme schopni to pronajmout, ale témata musejí souviset s městem,“ dodal mluvčí.