„Nepředpokládám, že bychom polskou stranu od stavby rozhledny odradili. Účastníky stavebního řízení nebudeme. Atraktivita celé příhraniční oblasti nepochybně vzroste, na druhé straně to ještě více zkomplikuje dopravu na Šerlichu. Obcím nastanou problémy s beztak nedostatečným počtem parkovacích míst,“ konstatovala starostka Deštného a předsedkyně Dobrovolného svazku obcí Orlické hory Alena Křížová (nezávislá).

Možnost zmařit zakotvení „létajícího talíře” nad Šerlichem dává evropská legislativa pouze ochranářům. Rozhledně, kousek od kulturní památky Masarykova chata z roku 1925, chtějí zabránit, i když polská strana Orlických hor nepatří na rozdíl od české mezi chráněné přírodní oblasti.

„Požadujeme posouzení vlivu stavby na životní prostředí formou mezistátní EIA. Stavba je sice na polské straně, může ale mít nepříznivý dopad na české území. Oslovili jsme ministerstvo životního prostředí, aby celou záležitost s Poláky projednalo. Reálná šance stavbě zabránit existuje,“ věří ředitel Chráněné krajinné oblasti Orlické hory David Rešl.

Vizualizace polské rozhledny na Šerlichu

Vizualizace polské rozhledny na Šerlichu

FOTO: Společnost Nartorama

Ochranáře děsí invaze návštěvníků šerlišského hřebene neochotných ujít pár kilometrů pěšky nebo vyrazit na výlet vlaky a autobusy. „Obavy máme z neúměrné návštěvnosti a především dopravní zátěže. Troufám si říci, že 99 procent návštěvníků, kteří za touto atrakcí přijedou, bude nakonec chtít zaparkovat kdekoliv na Šerlichu. Tamní parkoviště kapacitně nestačí. Místa na další nebudou. Parkoviště v obcích nejsou v procházkové vzdálenosti,“ míní Rešl.

Kolapsy dopravy a davy tisíců návštěvníků provázejí i nedávno otevřenou Stezku korunami stromů nad krkonošskými Janskými Lázněmi, považovanou tamními ochranáři za šanci poznat tajemství přírody a způsob, jak odlehčit přelidněným magnetům Krkonoš.

Licoměrná ochrana přírody

Architekt Andrzej Kociński plánuje v rozhlednové kopuli s dalekým výhledem do polské a české kotliny umístit observatoř s projekcí 3D filmů s vesmírnou tématikou. Okno do vesmíru bude dostupné po nepravidelné mírně nakloněné kruhové lávce se šesti stanovišti naučné stezky, kterou lehce zdolají i zdravotně handicapovaní lidé.

Rozhlednu přezdívanou Strom poznání, mající podle ochranářů přispět k devastaci okolní krajiny, plánují polští investoři paradoxně využít k edukačním programům cíleným na ochranu přírody. „Dnes je to taková móda, nesporně výnosný byznys něčím takovým přikrýt,“ podotkl Rešl.

Přílet polského létajícího talíře na vrchol Šerlichu naopak vítají orlickohorští podnikatelé závislí na cestovním ruchu. „Rozhledna posílí turistickou atraktivitu Deštného, kde poslední léta ubylo ubytovací kapacity. Turistům, kteří se zde ubytují, pomůže vyplnit celotýdenní program,“ tvrdí ředitel deštenského Skicentra Petr Prouza.

Poláci mají s létajícími talíři na vrcholech pohraničních hor letité zkušenosti. Prvně s dvojicí obřích talířovitých kopulí přišli v roce 1975 na Sněžce.