Sochař Petr Váňa, který na replice sloupu i Panny Marie Neposkvrněné pracoval 20 let, uvedl, že petice za repliku barokního díla byla prosbou. „Věřím, že se tento sloup může stát sloupem smíření,“ řekl Váňa.

Jiní to odmítli, právě staroměstský mariánský sloup pro ně symbolem smíření být nemůže z historických důvodů.

Řečníci snesli nejrůznější historické i náboženské argumenty, jejich debata ukázala na nesmiřitelné tábory. Podle jednoho z nich se na návratu sloupu z roku 1652 neshodnou ani křesťané. Nezabral ani katolický argument, že na Staroměstském náměstí tolerují Šalounův pomník Jana Husa.

Staroměstské náměstí ještě s Mariánským sloupem na snímku pořízeném mezi lety 1885 až 1890. Vpravo Krennův dům (Das Krennhaus)

Staroměstské náměstí ještě s mariánským sloupem na snímku pořízeném mezi lety 1885 až 1890. Vpravo Krennův dům (Das Krennhaus)

FOTO: ČTK

Jako symbol nenáviděného režimu

Spoluautorka petice proti sloupu, spisovatelka Lenka Procházková si nedovede představit návrat kopie, až se za rok bude slavit 100. výročí vzniku Československa. „Každý pád nenáviděného politického režimu je provázen odstraňováním jeho symbolů,“ připomněla Procházková stržení sloupu krátce po rozpadu Rakouska-Uherska.

Mariánský sloup

Ke stržení mariánského sloupu došlo 3. listopadu roku 1918, když se Pražané vraceli z protihabsburské demonstrace na Bílé Hoře. Dav vedený žižkovským bohémem Frantou Sauerem tehdy barokní sloup strhnul a socha Panny Marie, dílo známého sochaře Jana Jiřího Bendla, se roztříštila.

Sloup byl sice v roce 1650 postaven jako projev díků za záchranu Prahy při obléhání Švédy za třicetileté války, lidé ho ale vnímali jako symbol habsburské rekatolizace země.

Odmítnutí sloupu, k němuž se na radnici Prahy 1 už vede stavební řízení, zastupitelé odhlasovali napříč spektrem. Proti obnově sloupu se explicitně vyslovili zelení, piráti, komunisté, ČSSD a ANO. Objevil se nápad v soutěži najít jiný symbol smíření.

Stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze 3. listopadu 1918

Stržení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze 3. listopadu 1918

FOTO: ČTK

V rozhodnutí zformulovaném zastupitelem Matějem Stropnickým (Trojkoalice, SZ) a navrženém společně několika kluby Praha využila toho, že jí patří pozemek potřebný pro sloup. Praha hlasem většiny zastupitelů odvolala souhlas s využitím pozemku pro instalaci sloupu, který v minulosti udělila. Radní Prahy mají učinit všechny právní kroky do konce roku, týká se to i vypovězení uzavřených smluv. Pro hlasovalo 37 zastupitelů z celkových 65. Rozhodnutí nepodpořila TOP 09, ODS, KDU-ČSL a Nezávislí.