Podle dokumentu, do kterého Právo nahlédlo, napíchli policisté v loňském roce 6717 telefonů, což je o 261 méně než předchozí rok. I když nejde o razantní pokles, členové sněmovní komise pro kontrolu odposlechů tento fakt vítají. Od roku 2009 až do roku 2014 totiž počty odposlechů narůstaly, byť kriminalita klesala.

Průměrná délka jednoho odposlechu bez prodloužení loni byla 102,6 dne, což je nejdelší období od roku 2010, odkdy se tento údaj sleduje. Již několik let totiž platí novela trestního řádu, která zkrátila dobu prvního odposlechu z šesti na čtyři měsíce.

Snížení počtu odposlechů poslanci oceňují. „Je to pozitivní zpráva,“ shodli se na dotaz Práva Martin Novotný (ODS) a Vladimír Koníček (KSČM) z komise.

Chyby nezjistili

Podle šéfa komise Daniela Korteho (TOP 09) se na její členy ročně obrací deset až dvacet lidí, kteří se domnívají, že byli odposloucháváni nezákonně. „Ani v jednom případě jsme pochybení policie nezjistili,“ řekl Právu. Korte také ocenil, že policie konečně eviduje i případy tzv. jalových odposlechů, které nelze v trestním řízení použít, a dotčené lidi o nich informuje.

Podle Novotného a Koníčka ale toto pravidlo nedodržuje ministerstvo spravedlnosti, pod které spadají žalobci.

Ti roli v odposleších také hrají. „Informování má sloužit jako určitá zpětná vazba, která má vyloučit zneužívání odposlechů,“ tvrdí Novotný s tím, že někteří lidé mohou mít dojem, že orgány činné v trestním řízení si mohou dělat, co chtějí. „Ministerstvo spravedlnosti podle našich zjištění nevede ani žádné statistiky o zpětné informovanosti,“ dodal Koníček.

Zastal se policistů, kteří podle něj často nedokážou dobu odposlechů ovlivnit, záleží na druhu trestné činnosti.

Kriminalisté tvrdí, že odposlechy jsou významným nástrojem boje proti nejzávažnějším formám trestné činnosti, bez nichž by na mnoho pachatelů neměli důkazní páky. Současně nezpochybňují, že jde o zásah do soukromí, a proto musí být splněny všechny zákonné podmínky, zejména souhlas soudce.

Vydírání, vraždy, úplatkářství

Odposlechy se používají především při šetření toxikomanie, vydírání, loupeží, vražd, úplatkářství, převaděčství a zneužívání pravomoci veřejného činitele, a také při daňové trestné činnosti. Téměř 32 procent odposlechů použili loni vyšetřovatelé na trestnou činnost obsahující prvek organizovanosti, což je závažnější okolnost.

Pro ilustraci: podle policie pomohly odposlechy stejně jako výpisy z mobilů usvědčit pachatele ze zločinu vraždy ve stadiu pokusu, za který mu soud vyměřil třiadvacet let za mřížemi. Ačkoli analýza pro ministry příběh anonymizuje, jde o známý případ pachatele, který před čtyřmi lety polil svou expřítelkyni kyselinou sírovou a z místa činu utekl. [celá zpráva]

Stejně tak se díky operativní technice podařilo usvědčit pachatele trestného činu šíření poplašné zprávy, který se naboural do počítače základní školy, z něhož odeslal policejnímu prezidiu falešnou zprávu. Podle ní na území daného města bylo uloženo deset výbušných zařízení s časovým spínačem.

Poskytli přes 50 tisíc výpisů

Vedle odposlechů policie využívá provozní a lokalizační údaje od operátorů, které dají jasný obrázek o tom, s kým podezřelý komunikoval, na jakém místě se nacházel, jak dlouho hovor trval. Obsah ale chybí. Loni operátoři poskytli policii celkem 55 211 výpisů.

Ne vždy ale použití dané techniky pomůže k dopadení pachatele. Policie přiznává, že loni se to povedlo v 79 procentech případů. Ve třinácti procentech naopak označili kriminalisté použití odposlechů za neefektivní a v osmi procentech k němu navzdory povolení ani nedošlo.