Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se opakovaně pozastavil nad tím, že několik dní před posláním žádosti o jeho vydání k trestnímu stíhání mu vyšetřovatel sdělil, že v dané kauze figuruje pouze jako svědek. Označil to za „podivné“ nebo za „absurdní“. Postupuje takto policie standardně?

Tady zatím neběží žádná fáze trestního stíhání. Tato fáze se označuje jako prověřování skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, a v této fázi osoby tzv. podávají vysvětlení.

Trestní řád nijak nerozlišuje mezi osobami podávajícími vysvětlení. Pouze říká, že mají právo odepřít výpověď nebo je tam povinnost mlčenlivosti.

Ale i v další fázi, tedy vyšetřování, se může běžně stát, že na výslech přicházíte jako svědek a odcházíte jako obviněný. Změna náhledu se odehrává běžně a má důvod. Procesní role nejsou jednou provždy dány.

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš během tiskové konference

Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek na tiskové konferenci.

FOTO: Novinky

Jakou pozici má po zahájení stíhání svědek a jakou obviněný?

Je tam zásadní rozdíl. Budeme-li se bavit o osobě, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání, tak obviněný zahájením jeho trestního stíhání nabývá maxima svých práv. Takže může nahlížet do spisu a může se vyjadřovat, což v předchozí fázi neměl. Svědek má obdobná práva, jaká měla osoba podávající vysvětlení.

Ministr spravedlnosti za ANO Robert Pelikán poskytl časopisu Respekt kritizovaný rozhovor. V něm napadl policii a řekl, že žádost o vydání Babiše i prvního místopředsedy strany Jaroslava Faltýnka má ovlivnit říjnové volby. Navíc podávat ji před volbami nemá smysl, protože po nich bude muset policie žádat o vydání obou politiků znovu. Souhlasíte s tím?

Nesouhlasím a mám k tomu tyto důvody. Orgány činné v trestním řízení, včetně policejního orgánu, jsou povinny postupovat z úřední povinnosti, takzvaně ex officio. To znamená, že jakmile mají splněné podmínky pro nějaký procesní úkon, kterým je i zahájení trestního stíhání, musí podle litery zákona i trestního řádu konat. Nemůžou zůstat laxní a čekat, až se něco vyvine.

V dané situaci (poslanecká) imunita není důvodem dočasného odložení stíhání. Žádost (policie) předložit musí, protože jinak by předjímala, jak dopadnou volby a že pan Babiš bude zvolen znovu.

Prezident Miloš Zeman přijel ve čtvrtek 28. dubna 2016 navštívit ekofarmu Čapí hnízdo Andreje Babiše. Zde spolu s dětmi z Klokánků pokřtil tři klokany.

Prezident Miloš Zeman a Andrej Babiš při návštěvě hlavy státu na Čapím hnízdě v dubnu 2016.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Faltýnek označuje postup policie vůči němu za šikanu. Opakovaně tvrdí, že policista ho chce stejně jako Babiše obvinit z dotačního podvodu, ačkoli v roce 2008, kdy Čapí hnízdo získalo 50miliónovou dotaci, takový trestný čin v zákoníku nebyl. Jak je tedy policie může stíhat?

Ano, je pravda, že speciální skutková podstata podvodu v podobě dotačního podvodu se objevila až v novém trestním zákoníku, který je účinný od 1. ledna 2010. Ale to neznamená, že by takové jednání nebylo možné posoudit už podle obecného ustanovení. Podle dřívější úpravy by to naplňovalo znaky trestného činu podvodu.

To, že si to pak policejní orgán vyhodnotil a řekl, že třeba novější úprava dotačního podvodu je pro obviněného výhodnější s ohledem na výši trestních sazeb (za podvod je to až 12 let, za dotační podvod až 10 let – pozn. red.), tak je to možné.

Můžou ho stíhat za něco, co nebylo možné, ale jenom proto, že je to pro něj výhodnější.

Prezident Miloš Zeman se Babiše zastal s tím, že je nutné respektovat presumpci neviny. Policejní žádost o vydání Babiše i Faltýnka dva měsíce před volbami však podle něj vzbuzuje podezření o zneužití policie pro politické účely. Navíc uvedl, že farma Čapí hnízdo byla malá firma, která splnila dotační podmínky, že pět let fungovala samostatně a až poté se ­oficiál­ně přesunula pod Agrofert. Co si o tom myslíte?

To už je hodnocení konkrétních skutkových okolností, jestli to bylo účelové mezidobí, nebo ne. Je to otázka dokazování. K tomu se nemůžu vůbec vyjádřit.