Hlavní obsah

Důchody lákají nejen podvodníky, ale i příbuzné

Právo, Jiří Vavroň

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Důchody nejsou v Česku vysoké, průměrná výše přesahuje 11 tisíc, nejčastěji vyplácené penze se ale pohybují kolem deseti tisíc měsíčně. Přesto však přitahují pozornost různých podvodníků a šizuňků, kteří se různými způsoby snaží peníze od seniorů vymámit. Velkou roli mezi nimi hrají i příbuzní – děti či vnuci.

Foto: Milan Malíček, Právo

Ilustrační foto

Článek

Devět z deseti případů různých forem násilí na seniorech mají na svědomí příbuzní, potvrzuje studie Světové zdravotnické organizace (WHO).

Den výplaty důchodů je v některých domácnostech důchodců často jediným, kdy se senioři pravidelně setkávají se svými dětmi či vnoučaty. Záminkou k návštěvě však není touha vidět své staré rodiče či prarodiče, ale touha po jejich penězích.

„Často na ně tlačí i nevybíravými způsoby, objevují se i případy mlácení a týrání,“ potvrdila Právu socioterapeutka Zdena Prokopová z organizace ROSA, pomáhající obětem násilí.

Devět z deseti lidí, kteří útočí na seniory, je z rodiny
Světová zdravotnická organizace

„Loni jsme evidovali 85 tisíc případů exekucí na důchod,“ uvádějí statistiky České správy sociálního zabezpečení. Stále více seniorů hradí za své potomky různé půjčky nebo se za ně zaručují, konstatují občanské poradny a organizace pomáhající seniorům v problémech.

Vydírání často ani nenahlásí

Častým důvodem, proč se senioři zadlužují, je právě snaha pomoci svým nejbližším nebo jim splnit jejich přání. Nejčastěji si senioři berou půjčky na nákup elektrospotřebičů, počítačového vybavení a na rekonstrukce bytu. Senioři jsou často po psychickému nátlaku či přímo hrozbě fyzického napadení donuceni k tomu, aby důchod nebo jeho část odevzdávali svým příbuzným či si za ně brali půjčky.

Podle WHO má zkušenost s nějakou formou zneužívání až šestina lidí starších 60 let, podle českých odhadů zhruba pět procent. Na důchody seniorů se ale zaměřují i tzv. šmejdi prodávající různé druhy předraženého zboží či přímo kriminální živly.

Senioři žijící v sociální izolovanosti a často trpící závažnými zdravotními i duševními onemocněními se stávají snadnou obětí trestné činnosti, přičemž se odhaduje, že nahlášeno je pouze 16 procent případů.

Senioři se totiž často stydí případ nahlásit, buď že naletěli, nebo že jsou předmětem nátlaku či vydírání ze strany nejbližších příbuzných.

„Musela jsem platit nájemné ze svého bytu, kde čtyři místnosti obýval můj syn s partnerkou, mne odstěhovali do malé komůrky, ze které jsem směla vycházet, jen když nebyli doma. Zbytek peněz jsem jim odevzdávala jako příspěvek na ,péči‘. Přece neudám syna,“ zdůvodnila své několikaleté mlčení osmdesátiletá Marie.

„Vnuk plakal, že když nebude mít auto Maserati, tak se s ním jeho partnerka rozejde, když mu pomohu svými úsporami, že se bude o mě starat. Tak jsem mu dala všechny svoje úspory,“ řekla sedmdesátiletá Karla.

Vnuk plakal, že když nebude mít auto Maserati, tak se s ním jeho partnerka rozejde. Tak jsem mu dala všechny úspory
sedmdesátiletá Karla

„Vnuka, který je inženýr, jsem pak už neviděla,“ dodala.

Snadná oběť

Senioři jsou snadnou obětí nejen proto, že jim ubývají fyzické síly. „Toho chlapa, který mi nabízel opravu dveří, jsem z prahu nevytlačila, měřil tak metr devadesát, nakonec jsem mu ráda dala tři tisíce za naolejování dveří, mohla jsem dopadnout hůře,“ svěřila se Právu pětaosmdesátiletá Zdena.

Senioři se obrátí s prosbou o pomoc jen tehdy, když už tlak ze strany příbuzných či podvodníků je nesnesitelný, ohrožuje je na životě či ekonomicky, vyplývá z analýzy ROSY.

Důvodem, proč nehledají pomoc včas, je vedle studu, že se jim něco podobného stává, i důvěřivost a názor, že oni si už užili, zatímco vnouček nutně potřebuje nové luxusní auto.

Mimořádnou roli hraje izolace a opuštěnost. Na to sázejí zejména pro důchod si pravidelně chodící příbuzní.

I když senioři vědí, že je jejich příbuzní prakticky okrádají, převažuje u nich názor, že peníze potřebují a alespoň se u nich v den výplaty objeví. Svoji roli hraje často i strach z fyzického násilí.

Penze na splacení půjčky nestačí

Ne za všechny exekuce mohou vyděrači či podivní prodejci. Částka, kterou ČSSZ na srážkách z důchodů a nemocenských dávek za leden až červen vyplatila věřitelům dlužníků (oprávněným osobám), činila přes 1,2 miliardy korun.

Jenom z důchodů to bylo 1,1 miliardy, což odpovídá devítiprocentnímu ročnímu nárůstu. Průměrná výše srážky ke 30. 6. 2017 činila 2000 Kč, průměrný věk důchodce s exekucí na důchod byl 61 let, uvádějí statistiky České správy sociálního zabezpečení. Do problémů se dostávají, jak upozorňuje Česká správa sociálního zabezpečení, i ti lidé, kteří si vezmou půjčky či úvěry jen několik let před důchodem.

Pak, když odejdou do penze, prostě přestávají zvládat placení úvěru nebo se půjčkou snaží dohnat propad svých příjmů. Zvláště ohroženu skupinou jsou příjemci invalidních důchodů.

Reklama

Výběr článků

Načítám