Okolo 70 procent českých jednotek stále není modernizováno. Válka na Ukrajině a rozsáhlá modernizace armády v Rusku navíc ukázaly, že éra tanků a těžké techniky zdaleka nekončí, jak si vojenští stratégové ještě před nedávnem mysleli. „Vzhledem k vývoji bezpečnostního prostředí a růstu hrozeb se musí alianční armády včetně české vrátit ke klasičtějšímu pojetí armád,“ řekl Právu staronový náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Daniel Koštoval.

Armáda podle něj bude muset kromě lehce vyzbrojených jednotek budovat velké útvary s těžkou technikou. „To znamená obecně pořídit více těžké techniky. Na projektech se již pracuje tak, aby příští vláda v nich mohla pokračovat,“ dodal Koštoval. Vláda nedávno schválila nákup 62 kolových obrněnců Titus a 80 lehkých obrněných vozidel Iveco za devět miliard korun.

Připravuje se obří zakázka na 200 bojových vozidel pěchoty (BVP) za 50 miliard korun. V nejbližší době by mělo projít modernizací 33 kusů houfnic DANA za 1,5 miliardy korun. Chystá se také výměna protiletadlových kompletů 2K12 KUB za 11 miliard korun. Armáda by ale také chtěla obnovit svůj tankový park, dnes má jen 35 modernizovaných sovětských tanků T-72. Každoročně chce armáda také pořizovat okolo stovky nových vozů Tatra.

Čekají 100 miliard

Letos má obrana v rozpočtu 52 miliard korun, v roce 2020 by to mělo být už 80 miliard, a o čtyři roky později dokonce 100 miliard. Odpovídá to závazku vlády zdvojnásobit výdaje na obranu na dvě procenta HDP, jak to žádá NATO. Tento záměr podporuje i pravicová opozice.

„Nalévání peněz do armádního rozpočtu není samoúčelné. S posilováním naší bezpečnosti souvisí i zvětšování armády, nabírání nových vojáků a modernizace techniky. To vše nyní plánujeme a připravujeme,“ sdělil Právu ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

Armáda chce hlavně zvýšit počet vojáků z dnešních 23 tisíc na 30 až 35 tisíc profesionálů. Každý rok proto nabírá přes dva tisíce lidí. Stejně chce posílit aktivní zálohu z 1500 na pět tisíc rezervistů.

K tomu armáda potřebuje vytvořit nové jednotky a nové posádky, logistické a muniční sklady. Již loni se armáda vrátila do kasáren v Rakovníku a ministerstvo chystá projekt na opravu 11 vybraných kasáren v hodnotě až deseti miliard korun.

V armádě se také podle informací Práva diskutuje o vytvoření třetí brigády. Dnes jedna sídlí v Hranicích na Olomoucku a druhá v Žatci. Posílit bude muset i celý generální štáb. „Identifikujeme schopnosti, které musíme do budoucna posílit. To bude mít své dopady na systém velení a řízení armády, personál, infrastrukturu a celé spektrum podpory,“ řekl Právu náčelník generálního štábu Josef Bečvář.

Další gripeny?

Nyní je těsně před podpisem smlouva na nákup osmi radarů MADR od Izraele za tři miliardy korun. Koštoval Právu řekl, že k podpisu by mělo dojít na začátku září.

Modernizovat se chystá i letectvo. Ve hře je i to, že se rozšíří počet stíhaček ze 14 na 24 gripenů. Piloti i jejich velitelé o to dlouhodobě usilují, záleží na financích. Také zakázka na 12 víceúčelových vrtulníků za 12 miliard korun se dostává do finále. V říjnu by měly na ministerstvo dorazit nabídky USA a Itálie od firem Bell a Leonardo. Otázka je, zda příští vláda nebude chtít vypsat nové výběrové řízení. Obrana už rozjela i nákup dalších dvou nových dopravních letounů CASA za 2,4 miliardy a připravuje se i na pořízení dvou středních dopravních letounů.