Soudy i firma odmítaly přiznat, že pád při lyžování na sjezdovce v Itálii s obchodními partnery lze označit jako pracovní úraz. Ke zranění došlo v lednu 2011, kdy muž pracující jako obchodně-technický poradce vyrazil do Itálie s vybranými klienty, zástupci stavebních firem a prodejci. Cílem cesty bylo utužovat a zkvalitňovat obchodní, technickou a společenskou spolupráci. Veškeré náklady včetně skipasu hradil zaměstnavatel.

Muž se zranil ve chvíli, kdy se vyhýbal jinému lyžaři. Tři měsíce byl v pracovní neschopnosti a od té doby nemůže chodit více než jeden kilometr bez francouzské hole či ortézy, takže se nemůže věnovat sportům, jež dříve provozoval, jako lyžování, hokej, fotbal či tenis. Obvodní soud pro Prahu 10 i místní městský soud jeho nárok na odškodné z pracovního úrazu odmítly s tím, že se nepodařilo prokázat, že by mu lyžování firma uložila povinně.

„Není dost dobře možné si představit, že klient bude celý den sedět v hotelu, ostatní budou celý den lyžovat a pak se večer potkají, bez společných zážitků, a budou své vztahy upevňovat. Stejně jako všichni ostatní zaměstnanci firmy tedy lyžoval, protože plnil dobro pro zákazníky,“ napsal advokát zraněného muže.

Konal pro blaho firmy

Senát NS v čele se Zdeňkem Novotným dal nakonec muži za pravdu s tím, že na lyžování při takové akci se nelze dívat jako na volnočasovou aktivitu či věc osobní záliby.

„Okolnost, že muž neměl povinnost lyžovat a že sankce za odmítnutí lyžování mu nehrozila, přitom není podstatná. Rozhodující je, že s ohledem na uvedené okolnosti a za uvedených podmínek muž, který se věnoval zákazníkům i na sjezdovce, konal z objektivního hlediska činnost ve prospěch firmy, a jednalo se tedy o plnění pracovních úkolů,“ rozhodli soudci.

Případem se nyní bude muset znovu zabývat obvodní soud.