Jednoho z rodičů nelze ze života dětí vytěsnit, připomněl Ústavní soud

Děti původně na základě dohody rodičů pobývaly ve střídavé péči. Když jim matka začala ve styku s otcem bránit, stanovil rozsah péče Okresní soud Praha-západ. Jelikož se oba rodiče proti verdiktu odvolali, provedl opatrovník na žádost matky pohovor s dětmi.

Ty mimo jiné uvedly, že „je na ně stěžovatel zlý a topí je v umyvadle”. Žena vedle toho podala na otce „trestní oznámení z důvodu nepřiměřeného trestání”. Podle muže však šlo pouze o účelový krok.

Odvolací soud následně muži omezil styk s dětmi. Na žádost matky bylo vydáno i předběžné opatření, které zapovídá muži až do skončení trestního stíhání styk s potomky.

ÚS ovšem připomněl, že nárok na styk s dětmi mají oba rodiče. Konstatoval rovněž, že podle znalce netrpí otec násilnickými sklony, a pozastavil se nad tím, proč se soud „nezabýval možnou manipulací dětí ze strany jejich matky, byť ji provedený znalecký posudek naznačoval”.

ÚS má za to, že vzhledem k neprokázanému riziku násilí měl být otci umožněn alespoň asistovaný styk s dětmi. Omezení styku s dětmi není podle soudu řešení.

„Hrozba fyzického násilí ze strany rodiče je totiž srovnatelná s újmou pramenící ze ztráty vazeb k jednomu rodiči v důsledku manipulace druhým rodičem. Vede-li jeden rodič své dítě k nenávisti či zapření druhého rodiče, učí ho totiž vlastně nenávisti k sobě samému,” uvedl senát pod vedením soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové.

Státní orgány mají podle Ústavního soudu nejen ochránit děti před možným násilím ze strany rodičů, ale též mají za povinnost zabránit tomu, „aby byl jeden z rodičů z důvodu možné manipulace druhým rodičem ze života dítěte eliminován”.

Otec chlapců byl s nálezem spokojený, nicméně ve vyjadřování byl velmi opatrný. „Vyšetřování mé osoby stále probíhá a já bych se nechtěl vystavit dalším problémům,“ řekl Právu. Nyní doufá, že nález ÚS povede k urychlenému zrušení zákazu a konečně syny zase uvidí.