„Minulý týden jsem otázku stavby nové budovy projednal i s premiérem Bohuslavem Sobotkou a ministrem Hermanem. Oba přijali argumenty pro realizaci. Nyní je na nás, abychom zpracovali podrobné podklady, a věřím, že za několik měsíců zahájíme jednání s novou vládou,“ řekl Právu generální ředitel NK Martin Kocanda.

Podle jeho slov Klementinum nemůže splňovat parametry knihovny 21. století. S ohledem na historický areál do něj nelze zakomponovat potřebné technologie a nemá dostatek kapacity pro uložení veškerého knihovního fondu.

Zrevitalizované prostory Národní knihovny ČR v pražském Klementinu

Zrevitalizované prostory Národní knihovny ČR v pražském Klementinu

FOTO: Vít Šimánek, ČTK

„V současné koncepci se počítá s tím, že knihy se budou i nadále vozit dodávkou z centrálního depozitáře v Praze-Hostivaři do Klementina a zpět. Je to ale nekomfortní jak pro uživatele, tak pro knihy, které se mohou poškodit,“ dodal generální ředitel.

Návrat k blobu je podle ministra reálný

Ministr kultury Daniel Herman řekl, že novostavbu NK odpovídající požadavkům i trendům 21. století považuje za potřebnou, byť je to v tuto chvíli spíše teoretická záležitost.

„Prostor Národní knihovny není nafukovací. Pokud by se pro projekt vybudování nové knihovny podpora našla, bude mít i ve mně velkého zastánce,“ uvedl pro Právo.

V souvislosti s nutností vystavět novou budovu se začalo hovořit o tom, že by mohlo dojít třeba na stavbu blobu Jana Kaplického, který vyhrál v roce 2007 architektonickou soutěž. „Jako vlastník autorských práv chci tento projekt zdarma věnovat České republice,“ oznámila podle MF Dnes vdova po architektovi Eliška Kaplický Fuchsová.

Bohuslav Sobotka (vlevo) a Daniel Herman při prohlídce zrevitalizovaných prostor Klementina.

Bohuslav Sobotka (vlevo) a Daniel Herman při prohlídce zrevitalizovaných prostor Klementina.

FOTO: Vít Šimánek, ČTK

Ministr Herman k tomu Právu řekl: „O podobě případné nové budovy NK bude jistě vedena diskuse. Můj osobní názor je, že by bylo možné se s jistými korekcemi k návrhu takzvaného blobu pana architekta Kaplického vrátit.“

Objevy v podzemí

Plán druhé etapy revitalizace Národní knihovny byl ovlivněn mnoha mimořádnými archeologickými nálezy, proto skončil po určeném termínu. V řadě míst byla pod vrstvami novodobých maleb nalezena původní freska, kterou se vedení Klementina rozhodlo obnovit.

Byl tudíž proveden restaurátorský průzkum, následoval restaurátorský záměr, který podrobně popisoval navrhované úpravy. Po odsouhlasení zástupců památkové péče mohla začít její obnova. V podzemí byly navíc objeveny kosterní pozůstatky.

„Tato část Klementina byla médiím i zřizovateli představena při návštěvě premiéra Sobotky a ministra Hermana. Nyní již probíhají přípravné práce pro třetí etapu revitalizace. Při stavebních úpravách historického areálu nikdy nelze předjímat, zda dojde ke zpoždění, nebo ne, ale zatím vše plníme ve stanovených termínech. Zpoždění mohou nastat například neočekávanými archeologickými nálezy či stavebními nedostatky způsobenými v rámci minulých přestaveb, jak se tomu stalo v průběhu druhé etapy,“ dodal Kocanda.