Co si myslíte o názorech, že po případném vítězství ANO v říjnových volbách může jeho lídr Andrej Babiš začít omezovat ústavní demokracii?

Je předvolební doba, a proto sílí bojová rétorika. Neříkám, že je naše pluralitní demokracie v ideálním stavu, ale oceňuji její relativní stabilitu díky principu poměrného zastoupení. Proto říkám, že instituce, které jsou spjaty s ním a s naší Ústavou, poskytují jisté záruky, aby se určité tendence neprosadily a neohrozily naši pluralitní demokracii.

Pokud jde o tvrzení, že duo Miloš Zeman a Andrej Babiš je ohrožením naší demokracie – zaprvé takové duo nevidím a zadruhé tito dva lidé, vůči jejichž názorům a politickým praktikám mohu mít různé výhrady, nejsou takovým nebezpečím pro naši demokracii, za jaké jsou občas vydáváni.

Neříkali si něco takového v Polsku, kde mají také poměrný systém?

To, co se děje v Polsku, se mi velmi nelíbí, protože to skutečně ohrožuje nejenom tamní politickou demokracii, ale má to i negativní zahraničněpolitický vliv. A je pravda, že i v poměrném systému může dojít k situaci, kdy získá moc jedna strana a začne prosazovat autoritativní, nedemokratická opatření.

Na druhou stranu nevidím, že by po volbách ANO bylo v takové pozici, aby ohrozilo parlamentní demokracii. Už proto, že si nemyslím, že v dolní komoře získá absolutní většinu. K prosazování ústavních změn je potřeba širší shoda.

Když Babiš mluví o zrušení obecních zastupitelstev, tak to podle vás nemyslí vážně?

Je třeba rozlišovat názory a návrhy, které mohou změnit dosavadní ústavní stav. Nelíbí se mi, když Babiš mluví o radikálním snížení počtu poslanců, rušení krajů či právě obecních zastupitelstev, protože to odpovídá principům naší parlamentní demokracie.

Nemohu ale z toho, že někdo takové názory má, přímo odvozovat, že to ohrožuje demokracii. Názory nemohou reálně měnit praxi fungování ústavních a státních institucí. Takže vytváření další vlády se bude dít podle stávajících platných ústavních pravidel.

Pokud Babiš bude chtít určité věci měnit, pak musí on nebo ANO přijít s jasně formulovanými návrhy ústavního a zákonného charakteru stejně jako jiné politické strany, abychom věděli, co od nich můžeme očekávat.

Babiš mluví o úpravě jednacího řádu Sněmovny. S tím byste souhlasil?

Dávám Babišovi za pravdu v tom, že by bylo vhodné upravit jednací řád, aby opozice nemohla využívat své pozice ve Sněmovně, aby znemožňovala vládní koalici prosazovat její návrhy zákony, jak to bylo v případě elektronické evidence tržeb.

Je třeba rozlišovat reálné nebezpečí od toho, že dosavadní právní úprava je nedokonalá a poškozuje fungování parlamentní demokracie.

Na změně jednacího řádu se ale musí dohodnout Sněmovna a nevíme, jaký v ní bude poměr stran a jaká bude jejich pozice ke změnám. Navíc zatím od Babiše zaznělo, že by se jednací řád mohl upravit po vzoru německého Spolkového sněmu, ale s konkrétním návrhem nepřišel.

Podle průzkumů může ve Sněmovně zasednout i sedm stran. Jaký to může mít vliv na reálnou politiku?

Pět stran ve Sněmovně je u nás celkem konstantní počet. A ty dvě další případně reflektují proměnlivé politické sympatie společnosti, protože část voličů je volatilních.

Situace podle mě vychází ze zrušení předčasných voleb v roce 2009 Ústavním soudem. Tím dal velkou ránu stabilitě stranicko-politického systému a umožnil vstup do Sněmovny Věcem veřejným, které byly z hlediska povahy předzvěstí ANO, i když uznávám velký rozdíl mezi fungováním VV a Babišovým hnutím.

Přestože Babiš kritizuje současný politický systém, způsob, jakým po volbách ANO v rámci parlamentní demokracie a ve vládě fungovalo, snese běžnou kritiku. Jeho lidé se nakonec naučili parlamentní proceduru a jeho ministři odvedli v kabinetu dobrou práci.