V účetní závěrce, kde MPO vykázalo náklady přes 46,5 miliardy a výnosy zhruba 23,3 miliardy, byly chyby za více než 25 miliard korun. Na výkazu k rozpočtu s uvedenými příjmy asi 36,9 miliardy a výdaji 46,5 miliardy byly chyby za 15,7 miliardy korun.

KOMENTÁŘ DNE:
 Proč stát není jako firma - Nad problémem nápadu řízení státu jako firmy v podaní Andreje Babiše se zamýšlí Jiří Pehe. Čtěte zde >>
 Hurá máme právní stát! Bude líp! - Policejní žádost o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání kvituje Alexander Tomský. Čtěte zde >>

NKÚ prověřoval údaje závěrečného účtu kapitoly státního rozpočtu ministerstva, vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky a také údaje, které MPO předkládalo pro hodnocení plnění státního rozpočtu.

„Kontroloři zjistili, že některé části závěrečného účtu nebyly úplné. Některé informace v závěrečném účtu neodpovídaly údajům ve finančních výkazech nebo v účetní závěrce za rok 2015, jiné uvedlo ministerstvo nesprávně,” popsala stav účetnictví Jana Gabrielová z odboru komunikace NKÚ.

Podle ministerstva ale zmíněná údajná pochybení vyplývají z rozporu mezi účetními postupy NKÚ a metodickým výkladem ministerstva financí, kterým se řídí MPO. „Výstupy této kontrolní akce nepovažujeme za relevantní. Trvám na tom, že MPO vedlo své účetnictví správně a úplně a ve své účetní závěrce podávalo správné informace," sdělil ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD).

Chyby mohly vést ke špatným rozhodnutím 

Informace z účetnictví a účetních závěrek jsou podle kontrolorů zdrojem pro operativní a strategické řízení na úrovni účetních jednotek i státu nebo pro určení nákladovosti jednotlivých agend. Podle NKÚ by už chyby dohromady za 931 miliónů korun v účetní závěrce ovlivnily ekonomická rozhodnutí uživatelů závěrky. Kontroloři přitom našli v závěrce MPO chyby za 25 miliard.

„Uživatelé účetní závěrky tak v řadě případů dostávají jinou informaci, než jakou by získali při zobrazení skutečnosti v souladu s účetními předpisy,” sdělila Gabrielová.

Ze zmíněných pochybení za 25 miliard připadá podle MPO 15 miliard na rozdílný výklad účetní legislativy. „S ministerstvem financí jsme opakovaně konzultovali spornou problematiku před kontrolou i v jejím průběhu. Na výsledky těchto konzultací jsme NKÚ upozornili,” uvedl Havlíček. Podle něj MPO podalo proti výsledkům prověrky ve čtyřech případech námitky, které ale NKÚ zamítl. „Kolegium NKÚ ve zdůvodnění zamítnutí námitky uvádí, že názor ministerstva financí nelze pokládat za právně závazný,” doplnil. Vládní usnesení podle Havlíčka zavazují MPO, aby se řídilo výkladem ministerstva financí.

V údajích pro hodnocení plnění státního rozpočtu, kde byly nesprávné údaje za 15,7 miliardy, byla podle NKÚ nejvýznamnější chyba v zatřídění dotací na obnovitelné zdroje energie. „MPO je vykázalo jako výdaje na vlastní činnost ministerstva. Takto vykázaný číselný údaj tak podává jinou informaci, než jaká je zveřejněna v závěrečném účtu kapitoly. Nelze z něj zjistit, že jde o jeden z nástrojů řízení energetické politiky státu,” uvedla Gabrielová.

Ministerstvo kromě zmíněných pochybení také třeba hospodařilo s téměř stovkou miliónů korun z Programu energetických úspor zcela mimo rozpočet. S penězi podle NKÚ ministerstvo nakládalo bez zákonného zmocnění, jen na základě smlouvy uzavřené s bankou.