Připravil program, který jim umožní získat modrou zaměstnaneckou kartu ve zrychleném režimu. Zájemci o práci v ČR, kteří budou do programu zařazeni, nebudou muset procházet zdlouhavou procedurou, která se v jiných případech může protáhnout na měsíce. Jejich pracovní poměr v Česku pak musí trvat nejméně půl roku a nejdéle rok.

Projekt, jehož podrobnosti Právo získalo, projedná v pondělí vláda. Obdobný program až pro 3800 lidí je již rok v běhu pro průmyslové podniky. Zájem je mezi Ukrajinci velký, během prvního půl roku se do něj loni přihlásilo 1300 Ukrajinců. Využívají ho ale především nekvalifikované síly.

Ani návrh Jurečkova ministerstva požadavek na odbornou úroveň příchozích zaměstnanců neobsahuje. Je zřejmé, že opět půjde o lidi spíše bez kvalifikace. Podle odůvodnění návrhu, které Právo získalo, jde totiž o pracovní síly pro sezónní práce na místech, která se nedaří obsadit českými zaměstnanci.

Zpravidla jde o lidi na práce, které Češi nechtějí dělat

„Pokud se týká Ukrajiny, s tím problém nemám. Lidé na práci chybějí. Republice se daří, máme jednu z nejnižších nezaměstnaností vůbec. A zaměstnavatelé brečí, že nemohou přes úřady práce lidi získat,“ řekl Právu šéf sněmovního výboru pro sociální politiku Jaroslav Zavadil (ČSSD).

Odbory mají hlídat

„Jde jen o to, aby si odboráři pohlídali, za jaké peníze tu budou Ukrajinci pracovat. Aby nepřipustili sociální dumping, kdy by zahraniční zaměstnanci dělali za méně než naši lidi,“ dodal Zavadil.

Právě to je důvod, proč z projektu není nadšený předseda ČMKOS Josef Středula. Podle něj nejsmutnější na dovozu zaměstnanců je, že významná část českých zaměstnavatelů zneužívá jejich ekonomicky vážnou situaci.

„Naše firmy se chovají k cizincům z některých zemí, Ukrajinu nevyjímaje, tak, jako my kritizujeme zahraniční společnosti, že se chovají k našim lidem,“ uvedl Středula s tím, že je nedůstojné, když kvalifikovaný Ukrajinec pracuje za méně, než by dostal Čech na stejném postu. „Takovému projektu nelze tleskat a už vůbec by to neměl být program vlády,“ dodal.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula

FOTO: Petr Horník, Právo

Odbory proto budou kontrolovat, zda nedochází ke zneužívání ukrajinských pracovníků. „Budeme to kontrolovat důsledně hlavně na podnikové úrovni,“ prohlásil Středula.

Podle něho by se některými jevy, na které upozorňuje i policie, měla zabývat i Bezpečnostní rada státu. „Někde se již projevují důsledky extenzivního náboru. Dochází tu k neklidu, přelidnění ubytoven, operují tu různé zločinecké struktury, které cizince cíleně vyhledávají,“ upozornil Středula.

Na důkladnější kontrolu se chystá i Státní úřad inspekce práce, který kvůli zahraničním zaměstnancům přijme sedm nových kontrolorů.

Podle dokumentu, který dostali ministři, se úřad zaměří na „dodržování povinnosti zajistit všem zaměstnancům rovné zacházení, a to v daném případě zejména pokud jde o pracovní podmínky zaměstnanců a oblast odměňování za práci“. Náklady na kontrolory, čtyři úředníky na vnitru a jednoho konzulárního referenta za zastupitelském úřadě by měly vyjít zhruba na 10 miliónů.

Odborníci se do Česka nehrnou

Podle Středuly si naši zaměstnavatelé usnadňují situaci, když namísto nových technologií a inovativních postupů raději nabírají levnou nekvalifikovanou pracovní sílu ze zahraničí.

Na to upozornil již při hodnocení jiného projektu zaměřeného na získávání ukrajinských kvalifikovaných pracovníků ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Nerozumím tomu, proč má ČR nabírat nízko kvalifikovanou sílu ze zahraničí. Měli bychom se spíš orientovat na výrobu s vyšší mírou přidané hodnoty. V tom se zájmy jednotlivých skupin tříští,“ řekl tehdy Právu Zaorálek.

„Zaměstnavatelé by chtěli co nejlevnější pracovní sílu, ale odbory – a já s nimi souhlasím – nechtějí otevřít dveře všem, aby se v ČR nesnižovala cena práce,“ podotkl.

Problém však je v tom, že do ČR se hrnou právě ti bez kvalifikace a program zaměřený na získání vysoce kvalifikovaných odborníků Ukrajince netáhne. České úřady byly loni, kdy se projekt ověřoval, připravené vyřídit dokumenty až pro 500 takových lidí. Přihlásilo se jich 229, tedy ani ne polovina kapacity programu.

O zařazení do Jurečkova projektu může požádat český podnik, který si najde na Ukrajině zaměstnance. Garanty žádostí budou agrární komora, potravinářská komora a zemědělský svaz. Podnik musí fungovat v oboru minimálně dva roky a nesmí mít dluhy vůči státu.