Nejvíce postiženými místy během povodní v roce 2002 v Neratovicích byl celý areál Spolany, Staré Neratovice a část Neratovic Mlékojedy. Konkrétně ve Starých Neratovicích nejhůře dopadly ulice Práce, Berty Pirunčíkové, Sadová, Kpt. Jaroše či celé Kostomlatského sady. V Mlékojedech byla zatopena v podstatě celá obytná část. Obyvatele tehdy zasáhla pětisetletá voda, která tryskala ven z kanalizace.

Nejvíce postižená místa v Neratovicích při povodních v roce 2002

Nejvíce postižená místa v Neratovicích při povodních v roce 2002

FOTO: Mapy.cz

Na povodně v Neratovicích vzpomíná také Richard Heinrich, jehož dům byl tehdy těsně před dostavbou. V den, kdy se přiřítila voda, ho ještě nahazoval. Po povodni zůstala stát jen jeho zadní stěna.

My jsme si tady dělali srandu, Petr třeba říkal „hele já tady žiju několik let, tady voda nikdy nebyla“... druhý den mu spadl barákobyvatel Neratovic Richard Heinrich

„Byli jsme tady celá ulice, ale když už se to dotýkalo mýho baráku, tak jsem odešel, protože nás už vyhazovali policajti, že tu nesmíme být. Další den mi přišla zpráva, že mi spadl barák. Tak jsem se druhý den na loďce přijel podívat. Když jsem sem přijížděl, tak jsem slyšel strašnou ránu a zrovna jeden štít se celý sesunul do vody,“ vzpomíná na průběh povodně pan Heinrich.

Ulice Sadová v Neratovicích

Ulice Sadová v Neratovicích

FOTO: Petr Janoušek

Do opraveného domu se nakonec nastěhoval následujícího roku na podzim. Měl štěstí, že v době povodně ještě v domě nebydlel, zůstala z něj stát pouhá třetina. „Bydlel jsem ještě u rodičů, takže jsem tady toho moc neměl. Ale sousedi na tom byli hůř – už tu bydleli, měli krásný baráček a o všechno přišli. Soused neměl nic, oblečení, ještě měl malé děti,“ popisuje dál.

Ve svém domě v Neratovicích pan Heinrich s rodinou žije dosud, zařídil ho ale praktičtěji. Má v něm méně nábytku a celé spodní patro domu je pokryté dlažbou.

Dneska už má v domě dlažbu a méně nábytku

Dneska už má v domě dlažbu a méně nábytku

FOTO: Novinky

Seděla jsem na škopku a bezmocně brečela

Povodně zdevastovaly domov také Janě Křížové. Voda tehdy v domě, který postavil už její prapradědeček, dosahovala 90 centimetrů. „Do poslední chvíle jsme nevěřili, že to budeme mít v baráku,“ líčí paní Jana. S rodinou se musela evakuovat a domů se vrátila zhruba po čtyřech dnech.

„Člověk si vůbec nedovede představit, jaké šílené množství vody to bylo ani do čeho se potom vrací. Nejdříve jsem neměla vůbec odvahu tam jít, nevěděla jsem, co mám dělat. Mrazák plaval po kuchyni, rozklížila se kredenc, dřevěné židle se zkroutily. Nejtěžší pak bylo všechno vyházet,“ popisuje katastrofu.

Necelý rok před povodněmi jsem přišla o manžela a zůstala jsem sama s dětmiobyvatelka Neratovic Jana Křížová

Dům, který stál na písku, se navíc prohnul zevnitř. Betonové podlahy popukaly a musely se vykopat. Bylo zapotřebí odstranit podlahy, dlaždice, dveře, okna a kompletně vyměnit celou elektroinstalaci.

Paní Křížová ukazuje ve svém domě, kam sahala voda

Paní Křížová ukazuje ve svém domě, kam sahala voda

FOTO: Novinky

„Trvalo rok, než to všechno vyschlo. Už to bylo tak nekonečný, že jsem tady seděla na škopku vedle haldy dlažeb, dlaždic a betonu a bezmocně brečela. Asi to taky bylo tím, že jsem necelý rok předtím přišla o manžela a zůstala sama s dětmi. Poznamenalo mě to tak, že už spoléhám jen sama na sebe,“ dodává paní Jana, která ve stejném domě v Neratovicích žije dodnes.

Chystaná protipovodňová opatření

V oblasti Starých Neratovic, Mlékojed, areálu Spolany a Libiše se v současnosti chystají velká protipovodňová opatření.

„Jsou teď ve fázi, kdy už máme zpracován matematický model proudění vody. Jedná se o vybudování přírodních sypaných valů v kombinaci s betonovými hrázemi a mobilním hrazením,” vysvětluje vedoucí krizového řízení města Neratovice Ladislav Drága.

Povodně 2002 v Neratovících

Povodně 2002 v Neratovicích

FOTO: Petr Janoušek

Mezi menší protipovodňová opatření, která už byla realizována, patří podle Drágy úprava kanalizace ve Starých Neratovicích a vybudování přečerpávací stanice, která kanalizaci zabezpečuje i během povodní. Opatření se týkají také místní pískovny.

Ulice Sadová 20. srpna 2002 - pár dnů po povodni

Ulice Sadová 20. srpna 2002 – pár dnů po povodni

FOTO: Petr Janoušek

„V roce 2013 nás zlobila pískovna v Mlékojedech, takže byl zatím vybudován bezpečnostní přeliv, takže jakmile v pískovně začne stoupat voda, odvodňovacím kanálem se vrací zase zpátky do řeky Labe,” popisuje Drága.

Podle něj také město ve spolupráci se Středočeským krajem hledá způsob, jak zpevnit břeh pískovny a zajistit půlmetrovou protipovodňovou ochranu silnici, která je jedinou přístupovou komunikací do Mlékojed.

O povodních v roce 2002
V srpnu 2002 zaplavila velká voda Čechy ve dvou vlnách. První (7.-11.8.) naplnila koryta řek na jihu a západě Čech, postupně ale opadala. Druhá vlna (12.-16.8.) byla mnohem silnější, s katastrofickými následky.
Trvalý déšť způsobený pomalu postupující tlakovou níží v první vlně rozvodnil většinu jihočeských a západočeských toků. Déšť pak nakrátko ustal, 11. srpna se ale nad jihozápadem Čech střetly dva frontální systémy a začalo pršet ještě víc. Přesycená půda už další vodu nezadržela, a ta se tak řítila do přeplněných řek. Nejpostiženější bylo povodí Vltavy.
Už 12. srpna byla pod vodou všechna velká města na jihu a západě Čech. Nejhorší situace byla v Sušici, Strakonicích, Klatovech, Písku, Plzni, Českém Krumlově, Českých Budějovicích, Berouně a Praze. V krajích byl vyhlášen stav nouze.
V Praze se Vltava rozlila po Kampě, Holešovicích a Karlíně. Historické centrum ochránily protipovodňové bariéry. Největší škodu voda způsobila v metru, kde zatopila 18 stanic a téměř 20 kilometrů kolejí.
Nejhůře katastrofa postihla vesnice v záplavových oblastech. V obci Metly na Strakonicku zničila šestimetrová vlna z rybníka 15 domů uprostřed vsi. V Zálezlicích u Mělníka pak kvůli povodni spadlo přes 120 domů. Rozvodněné Labe zaplavilo mimo jiné areál neratovické chemičky Spolana, přičemž z továrny unikly desítky tun chemikálií.
Povodně si vyžádaly 17 lidských životů. V Č. Budějovicích, Táboře, Třeboni a Šanovicích zahynuli lidé odčerpávající vodu a pomáhající dobrovolníci, v Mutenicích přišel o život člen povodňové komise. Několik lidí zemřelo uvnitř svých domů a chat, které strhla voda. Dva lidé utonuli v autech, další tři lidi včetně raftařky strhl proud. V Děčíně zemřel jeden člověk při odstřelu lodi, další oběť si na Písecku vyžádal pád podmáčeného stromu.
Postiženo bylo přes 750 obcí, téměř čtvrt miliónu lidí muselo být evakuováno. Celkově velká voda způsobila škodu přes 73 miliard korun, z čehož 6 miliard stálo zprovoznění pražského metra.
Jedním ze symbolů povodní se stal také lachtan jihoafrický jménem Gaston z pražské zoologické zahrady. Gaston využil zaplavené spodní části zoo a vydal se po Vltavě na cestu za svobodou. Po necelém týdnu a 300 kilometrech ho chytili v Labi němečtí záchranáři. Gaston ale následně pošel vyčerpáním.
ČTĚTE TAKÉ:
Patnáct let od povodní: Zkáza udělala z Karlína lukrativní čtvrť 
Patnáct let od povodní v Hroznětíně: Většina města je nepojistitelná 
Patnáct let od povodní v Neratovicích: Z domu mu zůstala stát jen zadní stěna 
Patnáct let od povodní: Kde bývaly Metly, zůstala jen planina 
Patnáct let od povodní: V Mlékojedech velká voda nebývá, myslel si majitel. Dům musel zbourat 
Patnáct let od povodní: Blatná první vlnu zvládla, zkáza se přihnala až z protrhaných rybníků 
Patnáct let po povodních v Libiši: Kvůli chlóru ze Spolany jsme si měli zavřít okna. Žádná jsme neměli 
Patnáct let od povodní v Sedlci: Rok a půl trvalo, než z bahna udělali zase domov 
Patnáct let od povodní: Voda přišla ve středu, v sobotu a v neděli, vzpomíná cukrář z Ledenic
Patnáct let od povodní v Libiši: Připadalo mi to jako v roce 1945, kdy rozbombardovali část Neratovic
Patnáct let od povodní: V Písku si velká voda odnesla dva lidské životy