Patnáct let od povodní v Neratovicích: Z domu mu zůstala stát jen zadní stěna

Nejvíce postiženými místy během povodní v roce 2002 v Neratovicích byl celý areál Spolany, Staré Neratovice a část Neratovic Mlékojedy. Konkrétně ve Starých Neratovicích nejhůře dopadly ulice Práce, Berty Pirunčíkové, Sadová, Kpt. Jaroše či celé Kostomlatského sady. V Mlékojedech byla zatopena v podstatě celá obytná část. Obyvatele tehdy zasáhla pětisetletá voda, která tryskala ven z kanalizace.

Na povodně v Neratovicích vzpomíná také Richard Heinrich, jehož dům byl tehdy těsně před dostavbou. V den, kdy se přiřítila voda, ho ještě nahazoval. Po povodni zůstala stát jen jeho zadní stěna.

„Byli jsme tady celá ulice, ale když už se to dotýkalo mýho baráku, tak jsem odešel, protože nás už vyhazovali policajti, že tu nesmíme být. Další den mi přišla zpráva, že mi spadl barák. Tak jsem se druhý den na loďce přijel podívat. Když jsem sem přijížděl, tak jsem slyšel strašnou ránu a zrovna jeden štít se celý sesunul do vody,“ vzpomíná na průběh povodně pan Heinrich.

Do opraveného domu se nakonec nastěhoval následujícího roku na podzim. Měl štěstí, že v době povodně ještě v domě nebydlel, zůstala z něj stát pouhá třetina. „Bydlel jsem ještě u rodičů, takže jsem tady toho moc neměl. Ale sousedi na tom byli hůř – už tu bydleli, měli krásný baráček a o všechno přišli. Soused neměl nic, oblečení, ještě měl malé děti,“ popisuje dál.

Ve svém domě v Neratovicích pan Heinrich s rodinou žije dosud, zařídil ho ale praktičtěji. Má v něm méně nábytku a celé spodní patro domu je pokryté dlažbou.

Povodně zdevastovaly domov také Janě Křížové. Voda tehdy v domě, který postavil už její prapradědeček, dosahovala 90 centimetrů. „Do poslední chvíle jsme nevěřili, že to budeme mít v baráku,“ líčí paní Jana. S rodinou se musela evakuovat a domů se vrátila zhruba po čtyřech dnech.

„Člověk si vůbec nedovede představit, jaké šílené množství vody to bylo ani do čeho se potom vrací. Nejdříve jsem neměla vůbec odvahu tam jít, nevěděla jsem, co mám dělat. Mrazák plaval po kuchyni, rozklížila se kredenc, dřevěné židle se zkroutily. Nejtěžší pak bylo všechno vyházet,“ popisuje katastrofu.

Dům, který stál na písku, se navíc prohnul zevnitř. Betonové podlahy popukaly a musely se vykopat. Bylo zapotřebí odstranit podlahy, dlaždice, dveře, okna a kompletně vyměnit celou elektroinstalaci.

„Trvalo rok, než to všechno vyschlo. Už to bylo tak nekonečný, že jsem tady seděla na škopku vedle haldy dlažeb, dlaždic a betonu a bezmocně brečela. Asi to taky bylo tím, že jsem necelý rok předtím přišla o manžela a zůstala sama s dětmi. Poznamenalo mě to tak, že už spoléhám jen sama na sebe,“ dodává paní Jana, která ve stejném domě v Neratovicích žije dodnes.

V oblasti Starých Neratovic, Mlékojed, areálu Spolany a Libiše se v současnosti chystají velká protipovodňová opatření.

„Jsou teď ve fázi, kdy už máme zpracován matematický model proudění vody. Jedná se o vybudování přírodních sypaných valů v kombinaci s betonovými hrázemi a mobilním hrazením,” vysvětluje vedoucí krizového řízení města Neratovice Ladislav Drága.

Mezi menší protipovodňová opatření, která už byla realizována, patří podle Drágy úprava kanalizace ve Starých Neratovicích a vybudování přečerpávací stanice, která kanalizaci zabezpečuje i během povodní. Opatření se týkají také místní pískovny.

„V roce 2013 nás zlobila pískovna v Mlékojedech, takže byl zatím vybudován bezpečnostní přeliv, takže jakmile v pískovně začne stoupat voda, odvodňovacím kanálem se vrací zase zpátky do řeky Labe,” popisuje Drága.

Podle něj také město ve spolupráci se Středočeským krajem hledá způsob, jak zpevnit břeh pískovny a zajistit půlmetrovou protipovodňovou ochranu silnici, která je jedinou přístupovou komunikací do Mlékojed.