Stovky státních antihackerů? Nejsou lidi, soudí odborníci

S jejich nedostatkem zápolí i zavedené společnosti; přeplácejí programátory královskými výplatami, snaží se je udržet i výhodami na pracovišti připomínajícím často luxusní hotel. A i to bývá málo. Sotva se IT specialisté někde ohřejí, už je lanaří konkurence na ještě lákavější ovoce, a to jak v podobě odborných výzev, tak i požitků z nich.

„Není měsíc, kdy bych nedostal dvě tři nabídky,“ říká bez obalu odborník na kybernetickou obranu Aleš Špidla, jenž donedávna působil pro advokátní kancelář PwC Legal.

„Vláda chce najmout čtyři stovky IT specialistů? A kde je vezme? Myslím, že budou moc rádi, když jich najdou tak dvacet, a to je ještě otázkou, jakou budou mít kvalitu,“ reagoval Lukáš Vejman, ředitel společnosti MyCom Solutions, která se zaměřuje na cloudová řešení.

Státní (anti)hackerské centrum vzniká v Brně pod zkratkou, která sama o sobě už vypadá jako nějaký programátorský kód: NÚKIB, čili Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Zveřejňují se různé odhady jeho nákladů, ale vyčíslení plánu na platy se poněkud rozplývá. Není divu. Částka může být horentní.

„Skutečný profesionál v oboru kybernetické bezpečnosti může v současnosti s přehledem očekávat nabídku platu kolem 80, 100 tisíc korun měsíčně a klidně i víc,“ konstatuje Vejman.

Navíc u státních programátorů se bude očekávat a také se zaplatí vysoká míra loajality, pevného charakteru a bude se sledovat, zda nemají ve svém psychologickém profilu ukryt třeba „vysoký lživý faktor“. Budou mít totiž pod palcem ty nejcitlivější bezpečnostní údaje, takže je pravděpodobné, že nároky budou vysoké.

„Když budeme uvažovat v superhrubé mzdě, přijde takový specialista zaměstnavatele jistě na výrazně víc než 100 tisíc měsíčně,“ potvrzuje například Vladimír Němec, prokurista Syscom software, společnosti dodávající řešení především pro státní správu.

„Sto tisíc pro programátora je běžný plat. A to se je nám snaží přetahovat světoví hráči,“ potvrzuje Petr Herian, šéf výhradně české společnosti Newton Media, která se kromě elektronického archivu médií specializuje na přepis mluveného slova do psaného v reálném čase, a to nejen v češtině, ale polštině a balkánských jazycích.

„Technologické firmy dnes programátorům dodávají na pracoviště několikrát denně čerstvé ovoce, vybavují jim místa, kde pracují, hernami, mají tam relaxační zóny. To jim stát těžko nabídne. Může to ale být zajímavá zkušenost a pocit do určité míry i moci,“ míní šéf jedné z personálních agentur.

„Trh IT kandidátů v Brně je v této době velmi složitý. Hodně záleží na tom, jaké podmínky daná společnost na trhu nabídne a jaké benefity bude pro kandidáty mít. Každopádně bude muset být jejich nábor založen na přímém oslovování uchazečů, protože IT odborníci jsou obecně pasivní kandidáti, kteří aktivně práci příliš hledat nepotřebují,“ popisuje manažerka personální agentury Grafton Jitka Součková.

Podobná situace je v celé republice.

„Firmy už dnes nosí takové lidi na rukou. Je otázkou, zda se jim v tom stát bude schopen vyrovnat,“ dodává skepticky. Specialisté na kybernetickou bezpečnost ještě navíc představují úzkoprofilovou skupinu. Nábor zaměstnanců, nejen pro NÚKIB, ještě dále zkomplikují i prověrky a další bezpečnostní požadavky, které s prací pro stát budou v tomto případě nepochybně spojeny.

Podle vyjádření premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) z 20. června v Národním centru kybernetické bezpečnosti však pro stát není jiná cesta. Kvůli outsorcingu této problematiky v minulých letech je podle premiéra úroveň jednotlivých úřadů, pokud jde o kybernetickou bezpečnost, rozdílná.

„Na jednu stranu je práce pro stát v bezpečnostní oblasti prestižní, na druhou stranu přinese zaměstnancům jistě řadu omezení. Je otázkou, který pohled u potenciálních zaměstnanců převáží,“ uvažuje Vejman. Podle něj bude v těchto případech výše platu zcela jistě jen počáteční podmínkou k jednání, nikoli rozhodujícím argumentem.

Že nábor nebude jednoduchý, si uvědomuje i vláda. „Hlavní problém bude zřejmě v personální oblasti,“ potvrdil premiér Sobotka.