Davidu Fleischmannovi lezl gympl krkem, ve dvaceti dokončil maturitní studium s oborem grafik a nyní se dal na učení.

„Uvědomil jsem si, že to bylo všechno strašně teoretické. Představa, že by mě to čekalo dalších pět let po maturitě, mě děsila. Chtěl jsem dělat rukama, něco, co má nějaký výsledek,“ popsal Právu své úvahy.

Ve dvaceti letech se přihlásil na učební obor umělecký truhlář/řezbář na Střední odborné škole uměleckořemeslné v Praze. Využil formy denního zkráceného studia, díky čemuž se nemusí věnovat všeobecným předmětům, jako jsou matematika, jazyky, tělocvik, které už jednou zvládl, ale věnuje se jen praktickému vzdělávání.

Hlásí se i proto, aby po šedesátce uměli něco navícRadek Coufal, ředitel SOŠ

Překvapivé ovšem bylo, že v daném programu je nejmladší. Kromě několika vysokoškoláků se tam učí i lidé ve věku nad 40 let. „A dělají to s větším nadšením než mladí učni,“ vypozoroval David. „Mohu potvrdit, že v tomto oboru jsou i starší muži, ale jsou i v oboru zlatník/klenotník, méně často pak v oboru umělecký kovář,“ řekl Právu ředitel školy Radek Coufal.

Lékař zlatníkem

„Je to velmi často tím, že ti lidé dělali práci, která je nebavila nebo nudila. Také se tam hlásí proto, že po šedesátce by chtěli umět něco navíc. A rovněž bývá důvodem snaha naučit se řemeslo, které vykonával třeba někde na venkově jeho pradědeček.“

To jsou podle něho ty nejčastější motivace. A tak se v dílně nad dřevem sklánějí manažeři, bankéři, úředníci... „Ale i lékaře jsme tam měli, který se dal na obor zlatník,“ dodal Coufal.

Podle něj se tento trend objevil zhruba před třemi lety. Denního zkráceného studia dřív využívali spíš studující vysokoškoláci, nebo čerství absolventi univerzit.
Všichni ovšem musí zvládnout talentové zkoušky, v jejichž rámci předvádějí svou zručnost a nějaké výrobky. To na neuměleckých oborech není nutné, a proto by i ty mohly být lákavé pro lidi středního věku, kteří hledají novou životní inspiraci.

Podle odborníků mají tyto formy studia budoucnost. Mladí lidé se často hlásí na učební obor spíš z bezmoci, protože se nikam jinam nedostali. Navíc volba oboru v 15 letech nemusí být zcela odpovědná, což se projevuje tím, že mladí lidé přecházejí z oboru na obor a, jak už Právo popsalo, často vůbec učení ani nedokončí. Zato rozhodnutí pro manuální činnost u člověka s pracovními zkušenostmi může být cílevědomé a do budoucna čím dál častější.

Zdánlivě tomu nasvědčují statistiky, podle nichž za deset let počet absolventů denního zkráceného studia na učebních oborech vzrostl 121krát. Nutno ale dodat, že v roce 2006 bylo absolventů pět, o deset let později 605. Celkem bylo v roce 2016 absolventů všech forem učňovských studií 22 095. Nízké počty absolventů zkráceného denní studia však mohou být dány i chabou nabídkou. A běžné studium se s profesí těžko kloubí.