„Je otázkou, zda tady nějaká kohezní politika (politika soudržnosti) bude. Z debat v Bruselu cítím, že velké západní státy k tomu nebudou mít příliš velkou ochotu,” řekla Šlechtová. Za rizika označila také brexit a volby do evropského parlamentu v roce 2018.

„Bude ustavena nová komise a zatím vůbec nevíme, jak se postaví k celkovému pojetí Evropy,” doplnila ministryně. Je nutné pozitivně využít předsednictví Česka v Radě Evropské unie, které je plánované na druhou polovinu roku 2022, připomněla ministryně.

Místo dotací mohou přijít půjčky

Evropská unie po roce 2020 už podle ní zcela určitě nebude dávat nevratné dotace malým a středním podnikům. „Na řadu přijdou finanční nástroje jako půjčky nebo revolvingové úvěry,” dodala Šlechtová.

Je potřeba si uvědomit, že na jedno euro, které dáváme do rozpočtu EU, 2,7 eura dostanemeministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová

V současném programovém období 2014 až 2020 podle Šlechtové Česko vyhlásilo výzvy přes 500 miliard korun, což je zhruba 80 procent z celkově přidělených 648 miliard korun.

„Je potřeba si uvědomit, že na jedno euro, které dáváme do rozpočtu EU, 2,7 eura dostaneme. Zatím je to pro nás tedy velmi výhodné,” uvedla dále.

Na konci dubna měla Česká republika smluvně zajištěno 26,2 procenta evropských dotací. Jde o necelých 160 miliard korun. Objem peněz pod smlouvami ministerstvo pro místní rozvoj hodnotí vůči celkové sumě bez šestiprocentní rezervy, o kterou může Česko na konci příštího roku přijít v případě neplnění určitých podmínek. Do konce roku chce mít ministerstvo smluvně zajištěno minimálně 40 procent evropských peněz.

V programovém období 2007 až 2013 mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard korun. Z toho asi čtyři procenta zůstala nevyčerpaných.