I když mohou hasiči napříč republikou neustále upozorňovat a varovat, že se dotyční dopouštějí porušení hned tří zákonů s hrozbou sankcí, nešvar vypalování trávy se rok od roku šíří a nese s sebou stále závažnější následky. Letos už má dokonce na svědomí minimálně dva lidské životy a dvě desítky zraněných.

A to přitom mohou lidé dostat podle zákona o požární ochraně pokutu až 25 tisíc korun, firmy a podnikatelé dokonce až půl miliónu.

„Bohužel neexistuje nějaké generální pravidlo, které bychom mohli uplatnit všude, snad kromě zdravého rozumu. Pokud člověk vidí, že to nezvládá, tak se má na někoho obrátit. Jenže lidé mnohdy hledají to nejjednodušší řešení,“ řekl k tomu Právu předseda Svazu měst a obcí František Lukl, který je starostou Kyjova.

A čísla mu, bohužel, dávají za pravdu. Podle statistik Hasičského záchranného sboru ČR (HZS) stoupl počet požárů způsobených zakládáním ohňů a vypalováním trávy za posledních deset let na trojnásobek. Loni jich bylo téměř 950, a to ještě nešlo o nejhorší rok za poslední dobu.

Tím byl ten předloňský, kdy Česko zachvátila dlouhodobá vlna veder a sucho, hasiči museli řešit téměř 1400 požárů vzniklých při pálení porostů.

Lukl v této souvislosti upozornil, že i když většinou nebyla u těchto událostí škoda zásadně vysoká, končila řada požárů jak lidskými, tak i ekologickými tragédiemi. V řadě starších porostů, které lidé vypalují, totiž žije rozmanitá fauna včetně hmyzu či mláďat větších zvířat.

Počet požárů způsobených vypalováním trávy stoupl za posledních 10 let na trojnásobek

A starosta Kyjova i samotní hasiči varovali ještě před jednou velmi nebezpečnou hrozbou, zbytečnou zaneprázdněností jednotek kvůli hořícím mezím či loukám.

„I když ve většině případů nedojde ke škodě, hasičům enormně narůstají provozní náklady, nehledě na skutečnost, že jednotky nasazené na hašení požárů v přírodním prostředí pak mohou chybět u daleko složitějších požárů,“ upozorňuje vedení HZS na svých webových stránkách.

Obce varují i pomáhají

Svaz měst a obcí nemíní nějak celorepublikově apelovat na starosty a zastupitelstva napříč ČR, podle Lukla si závažnost problému uvědomují všichni.

„Myslím si, že obce ten problém vnímají tak intenzivně, že samy k tomu nepotřebují od našeho svazu nějaké upozornění. Potřebovaly by spíše pomoc ze strany státu, tedy někoho, kdo by ten apel občanům předal a vrátil lidem rozum a normálnost do jarních úklidů, například policie,“ konstatoval Lukl.

Řada obcí a měst se podle něj snaží hned při prvním oteplení na přelomu zimy a jara situaci řešit preventivně v podobě informací v místních periodikách či prostřednictvím obecního rozhlasu.

„Pokud je to jen trochu možné, obce posílají na veřejná prostranství své technické služby, aby se předcházelo těmto událostem. Občané, kteří oplývají zdravým rozumem a nejsou schopni se o ten porost postarat, se obrátí na obec či někoho, kdo jim pozemek po zimě pomůže vyčistit,“ uvedl šéf svazu.

Osobně by mu prý nevadilo v okamžiku, kdy prevence ani zdravý rozum nepomáhají, přistoupit k tvrdším postihům za porušování zákona vypalováním porostů.

Bezpečné pálení

Pokud už se lidé či firmy rozhodnou k likvidaci biologického odpadu, platí pro ně pravidla stanovená hasiči. Zaprvé by každý měl izolovat místo pro pálení pruhem širokým alespoň jeden metr, v němž nesmí být nic hořlavého.

V okamžiku zesílení větru je nutné oheň uhasit, při jeho rozdělání by měl mít každý u sebe hasicí látky. Místo hoření by nikdo neměl opustit dříve než po úplném uhašení a příštích pět dnů nebo do nejbližšího vydatného deště je kontrolovat.

Důležité je zpřístupnit příjezdovou cestu k místu pálení. Lidé mají dodržovat bezpečnou vzdálenost od obytných či hospodářských objektů při pálení odpadu, k čemuž by neměl mít přístup nikdo mladší 15 let.