Hlavní obsah

Mohli být bohatí. Pozemky s lithiem však darovali nadaci

Právo, Rudolf Voleman

Jedním z nejbohatších měst v republice se mohl díky těžbě lithia stát Horní Slavkov na Sokolovsku. Nestane se, protože téměř před dvaceti lety daroval Nadaci Georgia Agricoly (NGA) zhruba 40 hektarů pozemku s bývalým odkalištěm, na kterém se má těžit lithium. Nadace navíc pozemek prodala za 6,5 miliónu korun soukromé společnosti, která žádá o povolení k těžbě.

Foto: Rudolf Voleman, Právo

Vjezd na zpevněnou plochu, kde má pro těžbu lithia vzniknout technologické zázemí

Článek

„Horní Slavkov mohl být opět bohatým královským horním městem. Myslím, že to byl velmi špatný krok, že se pozemek převedl na nadaci. Měl zůstat v majetku Horního Slavkova,“ komentovala karlovarská hejtmanka a bývalá starostka Horního Slavkova Jana Vildumetzová (ANO).

„Pro město to tehdy nemělo žádnou hodnotu,“ odmítl kritiku bývalý starosta Horního Slavkova Petr Hanzík (SZ), který tvrdí, že v roce 1998, kdy město pozemek darovalo, ani později při prodeji pozemku v roce 2006, neměl nikdo potuchy, jaké bohatství ukrývá.

Posudek nemohou najít

Proč byl ale ohodnocen pozemek při převodu z města na nadaci na více než 20 miliónů korun, si znalec, který posudek prováděl, už nevzpomíná. A na hornoslavkovské radnici nemohou znalecký posudek dohledat.

Vysvětlení funkcionářů z radnice a nadace, proč se pozemek převáděl z majetku města, se rozcházejí. Někteří to vysvětlují tehdejší změnou zákona o nadacích, podle které musela mít nadace majetek v hodnotě alespoň půl miliónu korun. Jenže nadace měla v tu dobu takovou sumu na svých účtech v hotovosti díky darům svých zřizovatelů, tedy především měst a obcí.

Podle Hanzíka nemělo město odborníky a peníze, aby se mohlo o odkaliště postarat, proto ho darovalo NGA. Nadace peníze ale také neměla, musela kvůli zákonu půl miliónu korun držet na svých účtech a stěžovala si ve výročních zprávách, že nemá možnost dosáhnout na dotace.

Odborníky NGA opravdu disponovala. V orgánech nadace byli tehdy mimo jiné profesor vysoké báňské školy, kandidáti věd, někteří jsou soudními znalci v oboru geologie a hornické činnosti, publikovali a vydávali knihy o metodách geologického průzkumu a surovinových zdrojů. Z některých vyplývá, že odborníci o lithiu v odkališti věděli.

„Že tam to lithium je, to už věděl ústřední ústav geologický v padesátých letech. To každý, s odpuštěním blbec, musel vědět, že to tam je. Nikdy to ale nebylo zdrojem zájmu, až nyní s moderními technologiemi a poptávkou se stal atraktivní, jinak to byl běžný odpad,“ komentoval pro Právo jeden z odborníků a bývalý člen správní rady nadace, který ale nechtěl být jmenovaný.

Mimo jiné řekl, že soukromá společnost, jež o pozemek usilovala, na konci dubna 2003 dostala objednaný znalecký posudek, který určoval kubaturu rudného odkaliště v Horním Slavkově, deklaroval obsah kovů v něm a vypočítal obsah lithia, rubidia a cesia a případně dalších využitelných kovů.

Měsíc předtím byla podepsána kupní smlouva mezi nadací a společností k pozemku, za který ale firma nezaplatila všechny dojednané splátky. Po soudních tahanicích získala nadace pozemky zpět a prodala je opětovně až v roce 2006.

Že by mohli vydělat, je nenapadlo

Většina oslovených funkcionářů z NGA ale odmítla, že by kohokoliv v roce 1998 nebo při podpisu kupní smlouvy na odkaliště napadlo, že by se dal při těžbě lithia z odkaliště vydělat majlant.

„Já osobně si myslím, že nikdo, ani já, si neuměl představit, že by to lithium někdo někdy z toho dostával,“ uvedl současný předseda správní rady NGA Karel Jakobec (ODS). Podle něho v době prodeje pozemku nikdo netušil takový rozmach elektromobilů a využití lithia vůbec.

Místostarosta Lokte Petr Zahradníček (TOP 09) Právo upozornil, že pozemek byl před prodejem oceněn na 362 tisíc korun, tedy na sumu skoro o 20 miliónů korun nižší, než jej odhadl soudní znalec čtyři roky předtím.

Podle autora druhého posudku je to zřejmě dáno tím, že první odhad byl na tržní cenu, zatímco v druhém případě šlo o úřední odhad.

Loket žádá od nadace vysvětlení. „Po tomto zjištění jsme dospěli k závěru, že nechceme mít s tímhle kupčením s pozemky nic společného. Oni ty pozemky dostali zadarmo, prodali je za šest miliónů, přičemž je mohli prodat třeba za patnáct miliónů korun,“ komentoval Zahradníček, podle něhož Loket zvažuje ukončení členství v nadaci.

„Ale to až tehdy, když zjistíme, že je to levárna,“ dodal. „Já bych v tom žádnou levárnu, jak ty lidi znám, neviděl. Nemohu za nikoho dát ruku do ohně, ale zdá se mi to nepravděpodobné,“ uzavřel Jakobec.

Reklama

Výběr článků

Načítám