„Prověřením případu Kajínek jsme se zabývali už za mé vlády,“ uvedl Zeman, podle něhož už tehdy byly pochybnosti o celém procesu a chtěli dosáhnout toho, aby věc nesoudil plzeňský soud, ale jiný. K tomu ale nedošlo.

„Vážně uvažuji o milosti pro pana Kajínka. Říkám vážně uvažuji, to znamená hodně,” uvedl Zeman. Kajínek je podle jeho slov ve vězení asi 20 let a podle něj existují důvodné pochybnosti o jeho vině.

Prezident Miloš Zeman při setkání s občany v Čáslavi

Prezident Miloš Zeman při setkání s občany v Čáslavi

FOTO: Josef Vostárek, ČTK

Recidivista Kajínek byl za dvojnásobnou nájemnou vraždu a jeden pokus vraždy odsouzen k doživotnímu trestu v roce 1998.

V říjnu roku 2000 se mu podařilo uprchnout z mírovské věznice. Zadržen byl v prosinci téhož roku.

Zeman o udělování milostí
Ještě před svým zvolením se Zeman zavázal, že „nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů”.

Pravomoc provádět řízení o milostech převedl po zvolení na ministra spravedlnosti. 

Opakované stížnosti a žádosti o obnovu procesu soudy zatím vždy zamítly. O podmínečné propuštění by si mohl Kajínek požádat v roce 2022.

Ministerstvo: Případ nesplňuje prezidentovy podmínky

„Ministerstvo spravedlnosti opakovaně obdrželo celou řadu žádostí o milost pro Jiřího Kajínka, přesně jich bylo 88. V minulosti ji podával i on sám,” uvedla mluvčí resortu justice Tereza Schejbalová. „Žádnou z nich jsme ale nepostoupili Kanceláři prezidenta republiky, protože nesplňují prezidentem dané dvě podmínky pro udělení milosti, tedy závažný zdravotní stav a spáchání méně závažné trestné činnosti,“ připomněla Schejbalová Zemanem stanovená kritéria pro udílení milosti.

Jedním dechem ale dodala, že to nicméně nebrání Zemanovi udělit milost „jen tak“, tedy bez žádosti postoupené ministerstvem.

Zaskočené Kajínkovo okolí

„To je úplně úžasné. Naprosto mě to samozřejmě pozitivně překvapilo,“ řekla ve čtvrtek Právu v reakci na Zemanovo vyjádření Kajínkova blízká přítelkyně.

Zemanovo čtvrteční vyjádření kvitoval i Kajínkův dlouholetý advokát Tomáš Zejda, který v minulosti za klienta opakovaně neúspěšně žádal jak o obnovu procesu, tak o snížení trestu i o milost. Naposledy se tak stalo v prosinci 2012.

Zeman opakovaně užívá při cestách za svými příznivci jméno Jiřího Kajínka,
aniž by pro jeho případ
cokoliv za ta léta učinil
Kajínkova advokátka Klára Long Slámová

„Můj názor je, že pan prezident jako jeden z mála vyjadřuje názory převážné většiny obyvatelstva, a už jenom ta skutečnost, že se vrací k případu Kajínek, je toho důkazem,“ komentoval věc pro Právo v krátkosti Zejda.

Na Zemanova slova reagovala na sociální síti i Kajínkova další obhájkyně Klára Long Slámová, která ale bere prezidentovy výroky velmi zdrženlivě.

Věznice Mírov

Věznice Mírov, odkud Jiří Kajínek uprchl.

FOTO: Vězeňská služba ČR

„Vzhledem k tomu, že Miloš Zeman opakovaně užívá při cestách za svými příznivci jméno Jiřího Kajínka, aniž by pro jeho případ cokoliv za ta léta učinil, budu se jeho vyjádřením zabývat až tehdy, pokud to bude skutečně myslet vážně a milost Jiřímu Kajínkovi udělí,“ poznamenala Slámová.

Pokud má podle ní prezident skutečně pochybnosti o tom, zda nedošlo k justičnímu omylu, měl by prý vědět, že je v současné době jediným subjektem, který tuto situaci může napravit, a tedy z titulu své funkce by měl okamžitě konat. „Jinak jsou to prázdná slova, která ničemu a nikomu nepomohou,“ dodala advokátka.

Oběť justice, nebo nebezpečný recidivista?

Kajínek měl v roce 1993, kdy měl přerušen trest a nevrátil se do věznice, v Plzni   zastřelit podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Těžce zranil i druhého z bodyguardů Vojtěcha Pokoše. Ten se později stal korunním svědkem obžaloby.

Již dříve měl Kajínek za sebou několik pobytů za mřížemi za majetkovou trestnou činnost, nedovolené ozbrojování či loupežné přepadení.